V dávných dobách, kdy ještě nebyly v provozu železnice a nejezdila auta, zajišťovali přepravu lidí a zboží formani s koňskými potahy. A ti si museli po náročné cestě někde odpočinout a posilnit se. Proto vznikaly při starých cestách odpočinkové stanice – krčmy nebo také zájezdní hostince, v historických pramenech nazývané taverny. Bývaly od sebe vzdáleny na míli cesty (cca 7,5 km), což byla vzdálenost, kterou mohl plně naložený vůz urazit za půl dne. Záleželo také na sjízdnosti terénu.
Jedna taková krčma stála také v Řečkovicích na tzv. Horní cestě královské, vedoucí z Brna do Kladska a Slezska s odbočkou na Prahu. Původně se nazývala Na Peštu. Později se vžilo pojmenování Veselka. Stála v místech dnešního stavení na ulici Terezy Novákové č. 35.
Za třicetileté války byla krčma zničena a v roce 1676 obnovena jezuity, někdejšími majiteli řečkovického panství (1623-1773). V budově byla předsíň, velká nálevna, obytná světnice, kuchyně a komora. Součástí stavení byla jatka, tři stáje pro koně a dvě pro krávy, chlév pro drůbež, stodola, kolna pro povozy a studna s pramenitou vodou. Pod budovou byly rozsáhlé sklepy.
Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 byl zájezdní hostinec v roce 1782 prodán v licitaci za 600 zlatých. Od tohoto roku lze vysledovat jeho majitele nebo nájemce.
Až do své smrti v roce 1791 byl hostinským Petr Pařízek a po něm jeho syn Kašpar. Syn Kašpara Pařízka Václav provozoval živnost do roku 1868, kdy se stal majitelem Karel Schöffer, hostinský a řezník z Tuřan, který se oženil s Pařízkovou dcerou Barborou. Ta však do roka zemřela při porodu, a tak ovdovělý Schöffer po krátkém čase hostinec prodal a z Řečkovic odešel. Dalším z provozovatelů hostince byl František Tišnovský a po jeho smrti v roce 1882 jeho zeť Josef Barták. V roce 1889 zemřel v pouhých dvaačtyřiceti letech hostinský František Fleišner. Mezi lety 1890–1896 byl nájemcem Karel Procházka z Maloměřic, po něm krátký čas Josef Kukla z Loukonos v Čechách a Jan Maluška . Poté se až do r. 1900 uvádí hostinská Terezie Příhodová. Od roku 1900 byl po dva roky hostinským Matěj Sklenský z Trboušan. V roce 1902 sídlil v budově hostince také konzumní spolek. Hostinským byl Bartoloměj Večerka, od roku 1907 František Malý ze Žabovřesk. Krátce zde také působil František Pulec, který si později otevřel hostinec na dnešní Hapalově ulici 44. V roce 1925 byl hostinským Florián Valehrach, později Bohumír Tichopád (1939). Poslední hostinskou na Veselce byla až do poloviny padesátých let minulého století Albína Odehnalová. V těchto letech byl provoz hostince zrušen a budova prodána. Současný majitel budovu přestavěl do nynější podoby.
Hostinec Veselka byl v minulosti dějištěm různých kulturních akcí. Konaly se zde hodové zábavy, hrálo se divadlo a dokonce i cvičilo. V roce 1897 zde byl založen odbor Sokola Řečkovice při Tělovýchovné jednotě Sokola v Králově Poli. Pravidelně sem zajížděli i provozovatelé loutkových divadel až z Čech. Není bez zajímavosti, že se v hostinci v roce 1908 narodili dvěma kočujícím hereckým rodinám chlapci – František Fink, syn majitele mechanického divadla z Týniště u Rychnova nad Kněžnou, a Antonín, syn Františka Šimka, kočujícího herce z Křičeně u Pardubic.
Ludmila Ulrichová
