Dne 8. března proběhla v Brně oslava 71. narozenin prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Oslavu zahájilo 12 dělových ran dělostřeleckého pluku na Špilberku. Poté prošly centrem města vojenské oddíly brněnské posádky, slavnostní přehlídka byla ukončena na náměstí Svobody. Na školách se v tento den přednášelo o životě a díle T. G. M.

Dne 10. března vešla v platnost mezinárodní Brněnská smlouva (podepsaná 7. června 1920 v Brně). Jednalo se smlouvu mezi Republikou československou a rakouskou o státním občanství a ochraně menšin.

Dne 13. března se v Brně konala ustavující schůze Společnosti pro výzkum dítěte. Prvním předsedou se stal MUDr. Edward Babák. Sdružení si jako cíl vytklo “starati se o tělesný a duševní rozvoj dítěte, ve školách, v rodinách a veřejném životě”. Ve své době patřilo k nejvýznamnějším pedagogickým vědeckým sdružením v Československu. Pořádalo přednášky pro rodiče, kteří mohli diskutovat o výchově dětí s odborníky. Po válce činnost pomalu ustávala, až v březnu 1950 byla členy výboru ukončena zcela.

Stejného dne byl zahájen první zemědělský trh v Brně. Byly zde vystaveny hospodářské stroje, které bylo možno zakoupit za zvýhodněné ceny. Dále mohl návštěvník získat informace o šlechtění a ochraně rostlin, o semenech, hnojivech, krmivech a podobně.

Dá se říci, že 20. března před 100 lety žilo Brno během. Konal se totiž Středoškolský běh Brnem. Trať měřila 3 447 m. Závodníci ze středních škol, Sokola a dalších sportovních klubů proběhli od Besedního domu ulicemi Husovou, Údolní, Obilním trhem, Tivoli a Kotlářskou a cíl byl na náměstí Svobody. Závodu přihlíželo více než 10 000 diváků. V dobových novinách se můžeme dočíst, že počasí, ač závodu nepřálo, nadšené sportovce neodradilo.

Dne 21. března došlo k tragédii v Oslavanech. Při výbuchu metanu v dole Kukla zahynulo 24 horníků a 17 jich bylo zraněno. Hned následujícího dne bylo zahájeno vyšetřování. Tehdy se dospělo k závěru, že výbuch byl způsoben poškozeným krytem lampy, resp. plamenem z ní. Doličná lampa č. 71 se na čas dostala i do ivančického muzea. Později se objevily výpovědi svědků, že nehodu zavinil jiný horník, který prý někdy v dole i kouříval. Každopádně toto důlní neštěstí vedlo k pozdějšímu zákazu používání benzínových lamp.

Dne 24. března bylo všech 24 zahynuvších horníků pohřbeno. Tři měli pohřeb v Čučicích, ostatních 21 v Oslavanech. Dle dobových údajů se pohřbu zúčastnilo mnoho tisíc osob z místa i dalekého okolí. Jen z Brna byl vypraven vlak s 2 000 lidmi. Lidové noviny k tomu dodávají: “Nebýti agitačních nechutností některých komunistických vůdců, byl by býval pohřeb opravdovým projevem úcty k padlým hrdinům práce.”

Dne 25. března byly zveřejněny výsledky sčítání lidu za Brno. Ve Velkém Brně tedy tehdy žilo 221 739 osob - 107 269 mužů a 114 470 žen. Z toho 156 536 československých státních příslušníků, 56 222 Němců a 2 935 Židů.

Dne 27. března došlo v Maďarsku k prvnímu pokusu bývalého císaře Karla l. o monarchistický převrat. Naše republika, Rumunsko a Království Srbů, Chorvatů a Slovinců 30. března Maďarsku oznámily, že si vynutí Karlův odchod i vojensky, pokud to nebude dobrovolné. V dubnu se poslední císař Karel l. vrátil do vyhnanství do Švýcarska.

V neděli 27. března byla v Brně v Uměleckoprůmyslovém muzeu na Husově ulici zahájena výstava Tvrdošíjných (umělecká skupina založená roku 1918, rozpadla se v roce 1924). A tak mohli návštěvníci na vlastní oči zhlédnout díla malířů Špály, Čapka, Zrzavého, Kremličky, Filly, Šímy a dalších, kteří dnes patří mezi naše nejvýznamnější a nejoceňovanější umělce.

Z Lidových novin:
Pátého března přinesly Lidové noviny zprávu psanou v lehce ironizujícím tónu. V Moskvě rozhodli, že 8. březen se bude slavit jako mezinárodní den dělnic, aby mohly dostatečně “napnouti své síly ke zvýšení pracovní své výkonnosti. Nutno osvoboditi ženy od prací s dětmi a v domácnostech. Za tím účelem třeba utvořiti rozsáhlou síť dětských opatroven...” Lidové noviny k tomu poznamenaly, že kdysi bývalo cílem dělnického hnutí naopak omezení práce žen. V Rusku to mají jinak už hodně dlouho...

To ale není nic oproti jiné březnové zprávě z Kyjeva. Kyjevská herečka P. M. Žurkovskaja-Duvanová měla recitovat rudým gardistům. Vybrala si však verše namířené proti sovětské vládě. Zasedla komise a ta herečku odsoudila k trestu smrti zastřelením.

A malá ukázka, jak se “dbalo” před 100 lety na soukromí. Dne 8. března se mohli čtenáři v novinách dočíst o nešťastném pokusu o sebevraždu mladých milenců v aleji v Pisárkách. Sice přežili, ale i tak se o nich dozvědělo celé Brno, oba nešťastníci byli v tisku představeni jménem, věkem, povoláním, přesnou adresou...

A z černé kroniky: “Lupič dámských taštiček. Neznámý lupič dámských taštiček, který pracoval v Brně v ulici Lipové, změnil své působiště. Ukradl jedné paní taštičku tak, že jí ji vytrhl z ruky a uprchl do polí. Lupič nosí vojenský stejnokroj a jeho specialitou jsou dámské taštičky. Je zajímavo, že loupí jen na ulicích, které jsou s jedné strany zastavěny domy, což mu umožňuje bezpečný útěk.”

Zdrojem mi byly různé internetové encyklopedie, wikipedie, dobové Lidové noviny apod.
Mgr. Dana Malíková