K Západi - řečkovická ulice rodinných domů pojmenovaná roku 1985 podle směru ulice k návrší zvanému Zápaď. Ulice nesla v minulosti několik názvů. Nejdříve od roku 1919 Husova (Mistr Jan Hus), roku 1939 poněmčeno na Husgasse, roku 1942 byla ulice přejmenovaná na Schwarzberger Strasse - Černohorská (podle směru k obci Černá Hora), od roku 1945 česky Černohorská, o rok později je ulice opět přejmenovaná podle české spisovatelky Terezy Novákové a nakonec od roku 1985 K Západi.
Karásek - romantický název nese řečkovická ulice, kde ale dnes najdeme jen sídla firem, od roku 1946. Jméno má podle starého místního názvu rybníčku Karásek, který se kdysi nacházel nedaleko ulice. Původně byla roku 1919 pojmenována Hálkova (podle básníka Vítězslava Hálka), roku 1932 přejmenována na Ke Karásku, během války Zum Karasek, 1945 opět česky Ke Karásku a od roku 1946 dosud zkráceně Karásek.
Kárníkova - řečkovická ulice pojmenovaná roku 1971 po Janu Karníkovi, který působil jako lékař, básník, spisovatel a překladatel. Jeho život je spjatý s Novým Městem na Moravě, kde se narodil, pracoval i zemřel. S Brnem ho pojí studium na gymnáziu. Karník je pseudonym, vlastním jménem to byl Josef Svítil (* 16. 8. 1870 - + 27. 12. 1958). Zajímavé je, že ulice je Kárníkova s dlouhým "á", ale příjmení bylo Karník s krátkým "a".
Koláčkova - tato ulice v Řečkovicích se jmenuje od roku 1946 po Františku Koláčkovi (* 9. 12. 1881 Brno - + 7. 5. 1942 Mauthausen). Byl to přírodovědec, působil jako profesor geografie na PřF MU v Brně. V lednu 1942 byl odsouzen stanným soudem v Brně pro rušení veřejného pořádku a bezpečnosti a pro přípravu velezrady k trestu smrti a zabavení veškerého majetku. Rozsudek byl vykonán kolektivně na 72 osobách o pár měsíců později v koncentračním táboře Mauthausen. Ulice byla poprvé pojmenována roku 1919 Mojmírova (dle velkomoravského knížete Mojmíra), roku 1939 německy Mojmirgasse, roku 1942 Quarzgasse - Křemencová (podle druhu podloží, kde se ulice nachází), po válce nesla rok název Křemencová a od roku 1946 Koláčkova.
Kolaříkova - řečkovická ulice se jmenuje po Františku Kolaříkovi (* 26. 9. 1908 Vranov u Brna - + 7. 4. 1942 Osvětim) od roku 1946. Kolařík byl odborným učitelem v Řečkovicích a Medlánkách, pro účast v sokolském odboji byl v říjnu 1941 zatčen a poslán do koncentračního tábora Osvětim, kde následujícího jara zahynul. Ulice byla poprvé pojmenovaná během války, roku 1942 Heuwaggasse - Senovážná (podle polohy ulice v blízkosti obecní váhy), po válce česky Senovážná a od roku 1946 Kolaříkova.
Kořenského - řečkovická ulice pojmenovaná roku 1946 po cestovateli, pedagogovi, přírodovědci, sběrateli a spisovateli Josefu Kořenském (* 26. 7. 1847 Sušno - + 8. 10. 1938 Praha - v 91! letech). Jeho jméno už dnes není příliš známé, ale ve své době byl přímo symbolem cestovatele. Jeho životním přítelem byl stejně starý Emil Holub. Cestoval často po Evropě, ale asi nejvíc ho proslavily dvě největší cesty. První začala roku 1893 v USA, kde navštívil mimo jiné světovou výstavu v Chicagu, přeplavil se do Japonska, dále navštívil Čínu, Jávu, Cejlon. Postupoval pod Himálajemi, Indií a lodí do Egypta, tam studoval starověké památky a roku 1894 se vrátil do Prahy. Druhou cestu podnikl v letech 1900 – 1901, a to do Austrálie a na Nový Zéland. Zpáteční cestou se opět zastavil na Jávě, v Hongkongu, v Japonsku. Odtud do Koreje, poté do Vladivostoku, Irkutsku, Novosibirska. Nakonec přes Ural do Moskvy a zpět domů. O svých cestách napsal mnoho knih, zde jsou názvy několika z nich: Cesta kolem světa, Z Číny oklikami do vlasti, K protinožcům, Sibiř napříč, Žaponsko (Japonsko tehdy). Ve 20. letech byl prvním cestovatelem, který o svých cestách vyprávěl v českém rozhlase. Trasy jeho cest jsou podrobně zaznamenány, navštívil stovky měst v zahraničí, mnohá města v České republice, ale Brno jsem v seznamech nenašla. Těžko tedy říct, proč je podle něj pojmenována řečkovická ulice, ale myslím si, že je pěkné, že pan Kořenský není zapomenut. Ulice se nejprve (od roku 1919) jmenovala Rostislavova (podle velkomoravského knížete Rostislava), v roce 1939 poněmčeno na Rostislavgasse, roku 1942 název změněn na Im Zipel - V cípu (podle polohy ulice mezi Banskobystrickou a Medláneckou), po válce česky V cípu a od roku 1946 Kořenského.
Kořískova - tato ulice se již od roku 1925 jmenuje po Janu Kořískovi (* 1829 - + 1882), zasloužilém řečkovickém národním a spolkovém pracovníkovi. Pouze během války německy Kořiskogasse.
Královka - řečkovická ulice pojmenovaná podle starého názvu místní polní tratě, připomínající lokalitu zeměpanského majetku. Ulice byla podobně označována vždy. Roku 1927 Na královce, ve válečné době Auf der Königsflur, roku 1945 opět česky Na královce a od roku 1946 zkráceně Královka.
Kremličkova - ulice bytových domů pojmenovaná roku 1971 po českém malíři, grafikovi a ilustrátorovi Rudolfu Kremličkovi (* 19. 6. 1886 Kolín - + 3. 6. 1932 Praha).
Kronova - řečkovická ulice pojmenovaná roku 1946 po Jaroslavu Kronovi (* 26. 3. 1920 Brno - + 28. 10. 1944 Brno, úrazová nemocnice). Jako dítě žil v Řečkovicích, vychodil zde obecnou školu. Po smrti otce byl přijat na vojenské gymnázium v Moravské Třebové. Po okupaci byla škola zrušena. Kron pokračoval ve studiu na gymnáziu v Králově Poli, kde roku 1941 odmaturoval. Začal pracovat jako úředník ve Zbrojovce. Snad byl ve spojení s patyzánskou skupinou, každopádně se 28. 10. 1944 dostal na Moravském náměstí do konfliktu s dvojicí gestapáků, při předvádění k výslechu se pokusil na Jezuitské ulici o útěk a při něm byl smrtelně postřelen. Ještě byl sanitkou převezen (za neustálého výslechu gestapákem) do úrazové nemocnice, kde umírá. Ulice se v roce 1919 jmenovala Třebízského (podle spisovatele a buditele Václava Beneše Třebízského), od roku 1939 Trebizskygasse, roku 1942 přejmenována na Im Haferfeld - V ovesném poli (podle blízkých polí), v roce 1945 česky V ovesném poli a konečně od roku 1946 Kronova.
Kubova - ulice pojmenovaná roku 1976 po malíři, grafikovi a spisovateli Ludvíku Kubovi (+ 16. 4. 1863 Poděbrady - + 30. 11. 1956 Praha).
Kunštátská - řečkovická ulice se jmenuje od roku 1971 podle městečka Kunštát, které se nachází severně od Brna.
Kuřimská - ulice patřící do řečkovického i medláneckého katastru nese své jméno již od roku 1932, jen během války německy Gureiner Strasse. Pojmenovaná je podle směru k severně položené Kuřimi.
Mgr. Dana Malíková