ÚNOR 1925
Počátkem února před 100 lety byla Třebíč šokována přiznáním manželů Dvořáčkových a otce se synem Fejtovými, že v březnu 1919 zabili a poté okradli svoje sousedy, dva bratry, a během 1. světové války šest židovských uprchlíků z Haliče. Mrtvoly poté zakopali pod podlahu bytu, kde žili, a také na dvoře v blízkosti domu. Při vyšetřování vyšlo najevo, že všichni čtyři patří dlouhé roky také do zlodějské skupiny, čítající na 20 osob.
Nález tohoto hrůzného činu zaznamenal v Lidových novinách i Rudolf Těsnohlídek. Dům smrti, jak jej nazval, byl bývalým mlýnem. Když se tam začalo kopat a rostly hromady hlíny, tak se na místo seběhla podívat snad celá Třebíč. (Není divu, TV Nova ještě tenkrát nevysílala…) Podnikavý obchodníček na místo dokonce dotáhl kotlík a ohříval párky. Těsnohlídek k tomu napsal: “Vyhladovělí zvědavci, toužící viděti maso lidské, vyjedli na padrť maso zahalené v bleděmodrých střívkách.”
Před 100 lety žilo otřesným nálezem celé Československo. Snad všichni znali Kohnův mlýn, který byl přestavěn na chudinské byty. Když se však během vyšetřování někteří obvinění přiznali, že židovské oběti nejen usmrtili a okradli, ale i rozporcovali a prodávali jejich maso, které prý vydávali za maso psí, tak se o Třebíči psalo i ve světovém tisku – v Rakousku, Německu i Americe. Domácí novináři se případu věnovali velmi podrobně, dnes bychom asi některé zprávy označili jako bulvární.

Dne 5. února se na Vysoké škole zvěrolékařské v Brně konala promoce třiceti zvěrolékařů na doktory. Škola byla zřízena 12. prosince 1918, výuka započala 17. listopadu 1919. Jednalo se o první vysokou školu založenou nově vzniklým státem. A dodnes je brněnská Veterinární univerzita jediná v Česku, kde se mohou budoucí zvěrolékaři vzdělávat.
Dne 11. února došlo k důlnímu neštěstí v Dortmundu. Výbuchem byla zničena větrací zařízení a 138 horníků zemřelo udušením.
Dne 13. února schválila městská rada stavbu nové pražské městské nemocnice. Stavba nemocnice Na Bulovce trvala 6 let a původně plánovaný počet lůžek 765 se nakonec zvýšil na 900. Lůžka se nacházela v šesti nemocničních pavilonech, dále byla postavena hospodářská budova a tři obytné domy pro zaměstnance.
V neděli 15. února řádila v celé střední a západní Evropě vichřice. Rovněž v Brně způsobila četné škody. Vyvrácené stromy, rozbitá okna po celém městě, na náměstí Svobody byly vyskleny výlohy některých obchodů.
Dne 23. února zemřel po nákaze tyfem moravský učitel, spisovatel a dramatik Alois Mrštík (*14. října 1861 Jimramov). Lidové noviny se k jeho osobě a dílu vracely v dlouhých, podrobných článcích. Alois Mrštík často pracoval se svým mladším bratrem Vilémem (*14. května 1863 - +2. března 1912). K jejich nejznámějším dílům patři devítisvazkový Rok na vsi a drama Maryša.
V Lidových novinách často narážím na neuvěřitelně přesně identifikované osoby, které se dostaly do životních situací, kterými se těžko chtěly chlubit. „Zoufalá stařena. Včera se pokusila o sebevraždu lysolem 65letá Františka Bajdlová, bydlící v Brně, v Křídlovické 35. Učinila tak pro rodinné nesváry. Byla ošetřena českou záchrannou stanicí a odvezena do zemské nemocnice.” To se snad paní po návratu z nemocnice musela přestěhovat…
A na závěr, něco jako „nomen omen“… “Smrt pod hromadou prken. Včera dopoledne skládal 60letý dělník Josef Hromada ještě s jedním dělníkem s vozu prkna…” Těžko říct, zda si to novinář při psaní titulku uvědomil.

Zdrojem mi byly dobové Lidové noviny a internet.

Mgr. Dana Malíková