Touto zajímavou směsicí latiny a němčiny ohodnotil hrabě Zinezendorf urputnost a zatvrzelost pětice Moravanů ze Suchdolu nad Odrou při obnovování Jednoty bratrské v původních intencích J. A. Komenského. Ke změně názorů na Moravany došel hrabě Zinzendorf zřejmě až později, v důsledku rozhodnutí biskupa Jednoty bratrské Daniela Arnošta Jablonského, vnuka J. A. Komenského, ordinovat Davida Nitschmanna-Tesaře (1735) prvním biskupem obnovené Jednoty. Tou dobou však už z pěti Sloupů církve žili jen čtyři (David Nitschmann–Konfessor byl při návratu na Moravu zajat a zemřel v roce 1729 na následky žalářování a mučení v Olomouci).
Za původními exulanty odešlo do Ochranova v následujících letech ze severní Moravy i mnoho dalších Moravanů. Jen ze Suchdolu jich bylo celkem 280, z Kunvaldu 100 a z celého Kravařska přes 550 osob. Dalších více než 100 pak pocházelo z oblasti Jeseníků. Nezůstali však nastálo v hornolužickém Ochranově a postupně se vydávali do celého světa s cílem svobodně šířit víru své církve. Jen ze suchdolských exulantů 65 rodin odešlo do Severní Ameriky. Severní Ameriku si vybral za svůj cíl i nejvýznamnější ze Sloupů církve - biskup David Nitschmann–Tesař (1695-1772). Do Ameriky odjel se svolením britského panovníka Jiřího II. kolonizovat zemi a evangelizovat domorodé indiány. Za svůj dlouhý život vykonal ve službě Pánu na padesát plaveb po mořích, řadu z nich zpět do Evropy. Zemřel v roce 1772 a je pohřben v Bethlehemu v Pensylvánii.
Většinu kontaktů a pověřovacích dokumentů na panovnických dvorech získal pro své spolubratry z Jednoty David Nitschmann-Syndikus řečený Tkadlec, který byl v roce 1746 rovněž ordinován na biskupa Jednoty. Za cíl své misijní cesty si však zvolil britský Cejlon. Zde se stal i syndicusem Jednoty bratrské. Melchior Zeisberger zamířil, na rozdíl od svých přátel, na sever Evropy, do Pobaltí a Skandinávie. Díky Moravským bratřím se dostal do tehdejšího psaného jazyka Litvy nový gramatický prvek – diakritická znaménka háčky a čárky namísto tehdy obvyklých spřežek. Jak jsem zjistil, moravská stopa je na Litvě stále živá a Hus i Komenský jsou zde považováni téměř za světce. Z rodu Zeisbergerů následovali do Ochranova i další členové suchdolské rodiny. David Zeisberger (1721-1808) se vydal rovněž do Severní Ameriky a jeho tehdejší misijní působení v oblasti dnešních států Pensylvánie, Ohio a Michigan mezi Irokézy, Mohawky a Hurony mu právem vyneslo označení Apoštol indiánů. Je až dojemné číst na jednoduchých náhrobcích vytesaná jména kdysi slavných indiánských náčelníků - vždy s dovětkem Moravian (Moravan). Davidův bratr Jiří (Georg) se za stejným cílem vydal na jihoamerický Surinam, kde však tragicky zahynul při záchraně tonoucího domorodce. Jejich sestra Anna se vydala do Indie, kde také v Tanquebaru zemřela. Poslední z původní pětice Moravanů ze Suchdolu Johann Teltschik (1696-1764) šířil víru Moravanů v Anglii, Irsku a v severoamerické Georgii .
I další exulanti ze severní Moravy se v následujících desetiletích vydávali na misijní cesty. Jejich stopy, většinou v podobě dodnes funkčních škol, misijních stanic a dalších zařízení, nebo jen pietně udržovaných náhrobků, můžeme najít v jižní Africe, Skandinávii, v Rusku, v Indii (včetně malých himálajských států), na Surinamu, v Grónsku, na Labradoru, v Karibiku, nejvíce však v USA. V Bethlehemu mají Moravští bratři dokonce svoji věhlasnou univerzitu. K odkazu Komenského a víře Jednoty bratrské, dnes k Moravským bratřím, se ve světě hlásí na milion lidí. Řada z nich možná ani neví, co a kde je Morava, nicméně jejich církev pod názvy Unitas fratrum, Brüder Moravian Church, Moravian Brethern, Iglesia Morava nebo Kanisa La Moravian dál šíří slávu Moravských bratří, původem ze severní Moravy, po celém světě. Celosvětové duchovní a organizační centrum Moravských bratří je však dodnes v Německu.
Naše Muzeum Moravských bratří v Suchdole nad Odrou spolu s Historicko-vlastivědnou společností MORAVIAN, vedenými dnes Suchdolanem Danielem Říčanem, intenzivně pracují na propagaci jednoho z největších duchovních odkazů Moravy. Organizují světová sympózia a setkání Moravských bratří a jejich příznivců, vydávají odbornou i populárně vědeckou literaturu, podílejí se na přípravě řady pořadů a dokumentů pro média. Výstava věnovaná Apoštolovi indiánů Davidu Zeisbergerovi, dnes instalovaná v Suchdolu nad Odrou, bude přenesena v polovině listopadu k nám, do Galerie na radnici. Při této příležitosti bude prezentován i film věnovaný této významné osobnosti.
Radnice spolu s výborem pro národnostní menšiny a kulturní komisí RMČ zajistí v případě zájmu ze strany našich škol přístup na výstavu s odborným výkladem i mimo obvyklé návštěvní hodiny.
RNDr. Ivan Koláčný,
předseda výboru pro národnostní menšiny ZMČ