Stačí vyjít od konečné tramvaje v Řečkovicích okolo Duhových polí směrem k hradbě lesa, a hned jste v přírodním parku Baba, a přes jeho kopcovitý ráz brzičko v České. Odtud přes okraj Lelekovic vás čeká víc než náročný, téměř horský výšlap na Babí lom s majestátní rozhlednou. Není to nic jednoduchého, místy skoro lezete po čtyřech a opatrnosti nezbývá, neboť je zde možnost zřícení z mohutných kamenných bloků…
A přece se i v tomto náročném prostředí běžecky závodilo! V polovině září tudy vedla trasa 4. ročníku Brněnského masakru na 63 a 30 km, která startovala i končila u sportovního areálu v ulici Družstevní v Řečkovicích. Doběhnuvší ultravytrvalci se během ní „podívali“ také do Vranova u Brna, Babic i Bílovic nad Svitavou a obě kategorie ještě do Útěchova a Soběšic.
Nejrychlejší vytrvalec na 30 km 31letý Daniel Rubic doslova prolétl trasou za dvě hodiny a pět minut. Téměř osm minut musel čekat na druhého v pořadí, jímž byl Martin Job, který až ve finiši odsunul Daniela Roška na bronzovou pozici. Na ženskou jedničku se přesvědčivým výkonem pasovala 32letá Magda Čípová – po dvou hodinách a čtyřiceti minutách ani nevypadala příliš unaveně.
Nebožáčků, co trasu třicítky nezvládli, bylo pouze dvacet, zatímco plných 122 sportovců se prezentovalo dobrým výkonem a závod dokončilo.
Značně těžší trasu „masakru“ na 63 km vyhrál 31letý Jiří Čípa v čase čtyři a tři čtvrtě hodiny, se sedmiminutovým náskokem před Petrem Hénekem a s jednadvacetiminutovým odstupem od třetího Jiřího Petra. Český reprezentant v ultramaratonu Daniel Orálek z Moravské Slavie Brno, pro kterého to byla závěrečná příprava na řecký slavný Spartathlon na trase Athény – Sparta (délka 246 km), přiběhl čtvrtý za pět hodin a třináct minut jako nejlepší veterán. Do elitní padesátky se vklínil i 48letý Martin Bilík (Orel Brno–Řečkovice), neboť byl mezi těmi, kteří zvládli závod pod sedm hodin. Mezi ženami zvítězila 28letá Slovenka Slávka Ďurkačová, což v jejím případě trvalo šest a půl hodiny.
Letošní trasu ultramaratonu zvládlo celkem 159 závodníků. Totéž se ale nedá říci o 35 nešťastnících, neboť tito cílovou metu u plavecké řečkovické haly nespatřili. Co říkáte, vytrvalci všeho druhu, nezkusíte si to napřesrok také? Rozhodně budete vítáni, prověřit své síly v severních lesích za Řečkovicemi určitě stojí za to.
Richard Foltýn, s vydatným přispěním svého strýce a účastníka závodu Pavla Košťála