Palackého náměstí - toto hlavní řečkovické náměstí nese jméno po Františkovi Palackém (*14. 6. 1798 Hodslavice - + 26. 5. 1876 Praha), českém historikovi, spisovateli a organizátorovi kulturního a vědeckého života. Je pokládán za zakladatele moderního českého dějepisectví, je označován za Otce národa. Na adrese Palackého náměstí najdeme, mimo jiné, bývalý zámek, kde je dnes sídlo naší městské části, a o kousek dál řečkovický kostel. Poprvé tak bylo pojmenováno již roku 1919, po začátku války německy Palackýplatz, v roce 1942 přejmenováno na nezávadné Kirchenplatz - Kostelní náměstí, 1945 jen česky Kostelní náměstí a v roce 1946 se vrátil původní název Palackého náměstí.
Palackého třída - tato ulice přísluší k Řečkovicím jen několika domy, výrazně větší část patří pod Královo Pole. Ulice byla pojmenována rovněž po Františku Palackém, a to až v roce 1991. Poprvé byla pojmenována v roce 1880 Brněnská, ale ne celá ulice, většinou byla rozdělena na 3 části. Pak byla několikrát jedna část pojmenována Palackého, během války přejmenována dokonce třikrát, např. Josef-Pekař-Strasse. Od roku 1945 se Palackého jmenovala jen část a od roku 1991 se název sjednotil pro celou třídu.
Pod Hájkem - tato mokrohorská ulice byla pojmenována v roce 1990 podle starého názvu místní polní tratě. Původně to nebyla samostatná ulice, od roku 1960 patřila svým jménem k ulici Boženy Antonínové.
Pod Zahradami - ulici najdeme v Mokré Hoře, pojmenována byla v roce 1961 podle své polohy. Je to takové sportovní centrum Mokré Hory, ač je ulice poměrně krátká, najdeme zde dětské hřiště, tenisové kurty a trochu opuštěné hřiště na petanque.
Podhájí - řečkovická ulice, kterou najdeme nedaleko Zamilovaného hájku, se jmenuje od roku 1967 právě podle své polohy. Ulice byla poprvé pojmenována v roce 1919 Šafaříkova (podle Pavola Josefa Šafaříka /1795-1861/ slovenského spisovatele), roku 1939 německy Šafaříkgasse, v roce 1942 přejmenována na Obermühlgasse - Hornomlýnská, od roku 1945 jen česky Hornomlýnská, v roce 1946 byla nazvána Malíkova po Františku Malíkovi (1908-1943), řečkovickém úředníkovi, popraveném nacisty. Podle něj byla později pojmenována jiná řečkovická ulice. A konečně roku 1967 Podhájí.
Prašná - řečkovická ulice, která byla pojmenována v roce 1945 podle tehdejšího charakteru ulice. Je zajímavé, že první název z roku 1919 byl výrazně vznešenější - Prokopa Velikého (podle husitského vojevůdce). V roce 1932 už byla poprvé přejmenována na Prašnou, v roce 1939 se německy jmenovala Staubige Gasse, v roce 1942 nebyl ideologický důvod ji přejmenovávat, takže po válce byla opět česky Prašná.
Prumperk - řečkovická ulice, kde se tak trochu zastavil čas. Jméno dostala roku 1991 podle starého místního pojmenování ostružinového kopce. V roce 1918 byla pojmenována po Františku Ladislavu Riegrovi (1818-1903), českém politikovi a publicistovi. Začátek války přinesl německý název Riegergasse, roku 1942 Němci poprvé vzpomněli ostružinové keře - Brombeergasse - Ostružinová. Od roku 1945 jen česky Ostružinová, roku 1946 Jana Růžičky (brněnský sochař /1890-1941/, popravený i s manželkou za protinacistický odboj). Těžko říct, co na něm vadilo, respektive o co se zasloužil jeho následovník v roce 1967, ale tohoto roku byla ulice přejmenována na Dokoupilova (František Dokoupil /1884-1954/, zakládající člen zločinné KSČ v Řečkovicích). No a konečně v roce 1991 se ulice jmenuje Prumperk po neutrálních ostružinách. (Třešňová už byla obsazená.)
Mgr. Dana Malíková