Renčova - řečkovická ulice byla pojmenována roku 1991 po Václavu Renčovi (*28. 11. 1911 Vodochody - +30. 4. 1973 Brno), básníku, redaktorovi, dramatikovi, překladateli. Zaměstnán byl jako dramaturg a režisér v brněnském a olomouckém Národním divadle. Spolupracoval, mimo jiné, s básníkem Františkem Halasem. V květnu 1951 byl zatčen a odsouzen na 25 let pro odpor k totalitnímu komunistickému režimu. Plně rehabilitován byl až roku 1990. Ulice se paradoxně původně (od roku 1971) jmenovala Večeřova - po Antonínu Večeřovi (1894-1953), dlouholetém členovi KSČ, strany, kvůli které Václav Renč strávil dlouhých 11 let ve vězení.
Sibiřská - tato řečkovická ulice byla takto pojmenována sice roku 1946, ale jen byl znovu použit název z roku 1932. Dnes je název vysvětlován také, že je to na připomenutí sibiřské anabáze našich legionářů za 1. světové války v Rusku. Nejsem si však jistá, že se to takto vysvětlovalo i v roce 1946...
Ulice dostala poprvé jméno v roce 1919 - třída Legionářů - na počest těch, kteří bojovali v legii v Rusku, Itálii a ve Francii. Roku 1932 tedy poprvé Sibiřská, v březnu 1939 německy Sibirienstrasse a hned v červenci 1939 Nordgasse - Severní, dle severní části města, ale zároveň je tam cítit chladný závan původní Sibiřské. Po válce jen česky Severní a od roku 1946 Sibiřská.
Skoumalova - ulici najdeme v Mokré Hoře, své jméno dostala roku 1960 po Richardu Skoumalovi (1895-1959), dlouholetém komunálním pracovníkovi v Mokré Hoře.
Skrejš - ulice na samém konci Mokré Hory, pojmenovaná roku 1960 podle starého místního názvu. A opravdu je jako kdyby skrytá, u polí, částečně v lese.
Skutilova - řečkovická ulice dostala jméno v roce 1991 po Josefu Skutilovi (*7. 3. 1904 Zbýšov u Brna - + 18. 9. 1965 Varšava, zemřel na mezinárodním kongresu slovanské archeologie), významném moravském archeologovi, historikovi, numismatikovi a dlouholetém aktivním členovi Muzejního spolku v Brně.
Poprvé byla ulice pojmenována roku 1929 - Jana Čapka. Čapek (1876-1918) byl báňský úředník a spoluzakladatel čs. legií v Itálii. V březnu roku 1939 německy Jan-Čapek-Gasse, ovšem již v červenci 1939 Benzgasse - Benzova. A to po Karlu Benzovi (1844-1929), německém automobilovém konstruktérovi, který vyrobil první benzínový automobil na světě a byl spoluzakladatelem automobilky Mercedes-Benz. Chvíli po válce jen česky Benzova, od roku 1946 opět Jana Čapka. Roku 1967 byla ulice přejmenována na Fuchsova - po Sylvestru Fuchsovi (1883-1935), funkcionáři KSČ v Medlánkách. A konečně roku 1991 Skutilova.
Sněžná - krátká ulice v Řečkovicích, kterou pojmenovali roku 1967 Sněžná, těžko říct proč. Přitom v minulosti vystřídala několik jmen, která se částečně k místu vázala.
Nejdříve to byla od roku 1919 Sušilova po Františku Sušilovi (1804-1868), sběrateli moravských písní, od roku 1929 se skládala ze dvou částí Sušilova a Na dolnici, v roce 1939 poněmčeno na Sušilgasse a Im unteren Teile. Roku 1942 přejmenováno na Schwarzbrückengasse - Černomostní, podle polohy ulice blízko železničního mostu. V roce 1945 jen česky Černomostní a Na dolnici. V roce 1946 přišel někdo se Sněžnou a Dolnicí a od roku 1967 jen Sněžná.
Škrétova - krátká řečkovická ulice s bytovými domy dostala jméno roku 1971 po Karlu Škrétovi (1610-1674), patrně nejvýznamějším českém barokním malíři 17. století.
Mgr. Dana Malíková