„Na naší radnici vždy vítězila slušnost“, shodují se nejdéle sloužící zastupitelé
Naše redakce se s koncem volebního období rozhodla krátce vyzpovídat dva nejdéle sloužící zastupitele naší čtvrti, kteří se po více než dvaceti letech rozhodli nekandidovat. Přečtěte si, v čem se podle Ivana Koláčného a Olivera Pospíšila například udělalo na řečkovické radnici nejvíce práce nebo kdy jim bylo v politice nejhůře.
Pánové, jak byste v jedné větě charakterizovali Řečkovice a Mokrou Horu?
Ivan Koláčný:
Nejkrásnější místo, které znám, kde prakticky celý život žiji a které je mým domovem.
Oliver Pospíšil:
Jako místo, kde by chtěl žít každý, kdo má všech pět pohromadě (úsměv).
V čem se podle vás za dobu vašeho působení na radnici udělalo nejvíce práce?
Ivan Koláčný:
V přeměně šedozelené spící městské části na severu Brna v pestré a atraktivní místo vyhledávané k bydlení. Zmizela stará Lachema, převzali a zvelebili jsme řečkovický zámek pro potřeby radnice a veřejnosti. Po letech letargie byly vzkříšeny k životu Vavřinecké hody. I díky naší podpoře máme v Řečkovicích jedno z nejprestižnějších gymnázií v ČR. Systematicky se staráme o bytové domy ve správě MČ a veřejnou zeleň. Díky schopnému vedení radnice získáváme finanční podporu pro revitalizaci sídlišť, pro rozvoj tělovýchovy a sportu.
Oliver Pospíšil:
Toho je docela hodně, ale na to nemáme prostor. Zdůraznil bych zlepšení stavu škol a školních hřišť. Regenerace obou našich panelových sídlišť pokračuje s každoroční jistotou. Abych se předvedl v sebeprezentaci, tak ještě jako náměstek primátora jsem se zasadil o dostavbu trvale rozestavěné samoobsluhy na Renčově, kde vznikl vcelku decentní bytový dům, který byl následně svěřen do správy městské části. Areál starého pivovaru se stal velmi oblíbeným přírodním amfiteátrem, kde to přes léto žije. Jak říkám, je toho hodně a práce v komunálu nikdy nekončí.
Kdy vám bylo nejhůře, a které okamžiky se vám naopak vybaví mezi nejpříjemnějšími?
Ivan Koláčný:
Nejhůře jsem se cítil v době své první kandidatury za tehdejší Hnutí za samosprávnou demokracii. Byl jsem nešťastný z neschopnosti obsadit vedení radnice při 40% zisku mandátů v zastupitelstvu. Na toto vítězství jsme tenkrát nebyli zcela připraveni. Následující spolupráce s KDU-ČSL však byla velmi dobrá. Za úspěch považuji zřízení a úspěšné dvacetileté vedení výstavní Galerie na radnici, stejně jako zpravodaje Řeč, jehož jsem byl řadu let šéfredaktorem. Přes odpor koalice se podařilo Moravanům v ZMČ ustanovit výbor pro národnostní menšiny, kde jsme postupně představili menšiny žijící v Brně a současně zavedli tradici přednášek o historii Moravy.
Oliver Pospíšil:
Pokud mám porovnat prostředí komunální politiky v naší městské části a na městě, tak je to jako rozdíl mezi říší květin a zvířat (úsměv). Nevybavuji si tady u nás okamžiky, které by se daly nazvat tak, že by mi bylo nejhůře. No a úplně nejlepší pocit mám vždycky, když se něco podaří a já jsem se o to zasloužil, třeba jen malým dílem. Před lety jsem navrhl, aby se nová ulička kousek od Billy pojmenovala po Járovi Cimrmanovi. Na slavnostní akt pojmenování ulice Járy Cimrmana se 11. 11. 2004 v 11 hodin sjelo velké množství lidí, novináři z celostátních médií, a hlavně – přijel Zdeněk Svěrák se svými kolegy z divadla. Klíčový byl kontakt na divadlo od Jiřího Mottla, mít Cimrmany na akci byl skutečně úžasný zážitek.
Jak vnímáte aktuální fungování řečkovické radnice a jak vidíte její budoucnost?
Ivan Koláčný:
Radnice se skládá z části samosprávné (zastupitelů) a profesionální (úředníků).
Nevzpomínám si, že by nastala v zastupitelstvu větší politická krize, která by vedla například k předčasným volbám. Zatím vždy se všechny problémy vyřešily korektně diskusí. Mezi zaměstnanci úřadu však již delší dobu panuje atmosféra nejistoty až napětí. Jsem přesvědčen, že úřad tak přišel o řadu skvělých, lidsky vstřícných odborníků. To by se mělo v budoucnu určitě změnit.
Co se týče současného starosty Mgr. Marka Viskota, do komunální politiky vstoupil jako mladík, aktivní sportovec a podporovatel sportovních aktivit. Má značnou podporu mladých voličů i střední generace a dokáže jí správně využít. Má potřebné charisma nutné pro dobrý výkon této funkce. Nízký věk, ale zejména vstřícnost, jsou jeho přednosti.
Oliver Pospíšil:
Jednání zastupitelstva městské části je tradičně velmi kultivovaná. Řečkovice a Mokrá Hora mají štěstí na zastupitele, kterým jde o městskou část, ať jsou v koalici nebo opozici. Úřad funguje a mezi úředníky najdete takové osobnosti, jako je třeba odcházející vedoucí odboru sociální péče paní Božena Trnková. Občanům pomáhala vysoko nad rámec běžných povinností. A tak bych mohl pokračovat dál, odbor po odboru. Budoucnost vidím optimisticky, protože v naší městské části podalo kandidátky osm subjektů - a není mezi nimi žádný, který by se dal považovat za extrémní či problematický. To je předpoklad k tomu, že bude zastupitelstvo i úřad fungovat dobře i po komunálních volbách. Za důležité považuji lidem před volbami zdůraznit, že pokud zakřížkují ve spletitém archu jen svého oblíbeného lídra a nikoliv jeho stranu, dají mu jen jeden hlas oproti třiadvaceti možným.
Jaký máte názor na aktuální politickou situaci v ČR?
Ivan Koláčný:
Mám pocit, že historie se opakuje. Dnešní hnutí ANO vzniklo na základě náhodného náboru do kandidátek „na ulici“. Pokud máš zájem, tak vstup! Tak jako tehdy po převratu v případě HSD-SMS. Tehdy jsme neměli odborníky na komunální politiku a oni je dnes nemají rovněž. Jsem přesvědčen, že cestou budou politické strany s tradicí. Strany oproštěné od korupčních afér, které budou odpovědně vybírat zkušené členy - profesní odborníky se zájmem o veřejnou práci.
Oliver Pospíšil:
Já jsem životní optimista, ovšem ohledně celostátní politiky jsem optimista poněkud opatrnější. Zastávám vcelku kacířský názor, že politická scéna je zrcadlovým odrazem společnosti. Ocenil bych, kdyby lidé chodili víc k volbám a kdyby si opět osvojili tu schopnost, kterou jsme měli za totality, a tou bylo umění číst mezi řádky.
Děkuji Vám oběma za rozhovor a přeji Vám vše nejlepší v osobním i pracovním životě.
Martin Otčenášek