Dobrodružství mezi knihami
Vážení a milí literární gurmáni,
moc vás zdravím a doufám, že se máte fajn. Červnové knižní tipy srší napětím a dobrodružstvím, stačí si vybrat. A jak si vybírám já? Moc ráda vám řeknu o svých zkušenostech se čtením. Čtení je pro mě ten nejlepší relax a zábava. Nespočítala bych, kolikrát jsem při cestě šalinou přejela zastávku, kde jsem měla vystoupit, protože mě knížka úplně pohltila. Z každé knížky, kterou čtu, se snažím vzít si co nejvíc a zapojit i všechny smysly. Když se v knize píše o nějaké konkrétní hudební skladbě, písničce, filmu, vše si zapíšu a později vyhledám na internetu. Nebo když se dočtu o nějakém zajímavém jídle, zkusím si ho uvařit. Super perličkou bylo, když jsem dočetla Osmý život Nino Haratišviliové, kde autorka popisuje vinice rodné Gruzie a chuť temně červeného, jako krev rudého vína, neodolala jsem a v místní vinotéce jsem si objednala gruzínské červené. A Nino vážně nelhala! A pak taky cestování. Asi nepojedu na cestu kolem světa, a některých částí světa už se trochu bojím, ale můžu si o nich přečíst v románech či cestopisech. Takové zprostředkované dobrodružství není o nic horší než to naživo. Mám taky moc ráda, když je knížka krásná i vizuálně, to je teprve „pošušňáníčko“, ilustrace, obálka, fotografie, prostě krása od A až po Z. Dělám si výpisky, vypisuji si krásné věty, a někdy, když si chci knížku připomenout, se k tomu ráda vracím.
Moc mě těší, že se u nás v knihovně sešla skupina dětí, které si také rády tvoří svoje vlastní výpisky, svůj čtenářský deník – deník dobrodružství mezi knihami. Tuto celoroční soutěž, tedy spíš (ne)soutěž, vymyslela naše čtenářka Marcela Horáčková, která pro děti připravila workshopy, kde se mohly zdokonalit ve vedení svých deníků. (Ne)soutěž znamená, že všechny děti, které s námi do toho šly, dostanou malou odměnu. Nebude žádné první ani poslední místo, jak chcete změřit lásku ke knihám? Naposledy se s dětmi sejdeme 13. 6. 2024 v 16 hodin a už se na to moc těšíme. Nezapomeňte si deníky doma, moc rády si je společně prohlédneme.
A aby měli děti i dospělí z čeho při dalším čtení vybírat, zde je několik tipů z každé kategorie – od nejmenších čtenářů až po dospělé:
Dívej, ulice Michaely Kukovičové. Někdo chodí po své ulici s nosem zabořeným do chodníku nebo do telefonu, jiný se kouká do nebe anebo příliš spěchá. Málokdo se umí doopravdy dívat. Paní Kuko, ta ale má oči doširoka otevřené a nic jí neunikne. Miluje výlohy a dívání se jí nikdy neomrzí. Ve výloze, ale i před ní na chodníku a za ní uvnitř je totiž vždycky něco zajímavého. Město psů Nikoly Kucharské. Buďte vítáni ve městě psů – ve slavných Psovicích. S průvodcem zvaným Lívanec navštívíme Muzeum psů, Inštěkut psích studií, školu Čikiny Štěknové či Fort Dog a další atraktivní místa. Roztržití turisté ale pořád něco ztrácejí, a tak je třeba jim pomoct s hledáním. Hravý průvodce psím městem srší humorem a neobyčejnými nápady. Město koček Nikoly Kucharské. Pojďte se podívat do města koček – slavného Kočičína. Nejlepší průvodkyně Šprota, která zná Kočičín jako svoje boty a provede vás od Velkých kočičích hor až do Kočkolandu, má však jednu neřest: cestou ztrácí nejroztodivnější předměty! Pomůžete jí je najít? Veselá obrázková knížka o kočkách procvičí vaši všímavost.