Přednáška v přírodě – jak na kvalitní městský prostor nejen v Řečkovicích?
Začátkem května se v příjemném prostředí parku Řečkovický HRáj odehrála netradiční odborná událost – dvě veřejné přednášky zaměřené na městský urbanismus a zeleň. Možná právě díky tomu, že probíhaly přímo v krajině, o níž byla řeč, působily argumenty obou odborníků obzvlášť naléhavě. Architekt Tomáš Dvořák a krajinářská architektka Jitka Vágnerová zde představili klíčové poznatky o tom, co skutečně tvoří kvalitní městský prostor a jak s ním zodpovědně nakládat.
Zaznělo například, že když se dnes plánuje nové území, mělo by se začít důkladnými analýzami – jaká je historie místa, jaká je stávající dopravní síť, jak jsou uspořádané domy a ulice, kde lidé chodí pěšky a kde tráví volný čas. Pokud se tyto vazby ignorují, výsledkem je často nefunkční prostor, který nedává smysl ani obyvatelům, ani městu.
Mluvilo se také o tzv. superblocích – čtvrtích, které uvnitř upřednostňují pěší pohyb, klid a zeleň. Takové uspořádání pomáhá snižovat dopravu, vytváří příjemné prostředí a zvyšuje kvalitu bydlení. Známé jsou příklady z Barcelony, ale superbloky dobře fungují i u nás – například na sídlištích nebo v centrech měst, kde je mezi bloky domů souvislá zeleň, školky, hřiště nebo obchody. Prostor se tu plánoval jako celek, nikoli jako soubor samostatných staveb. Velmi důležitý je zde také prostor větší kompaktní plochy zeleně, který lidé využívají pro rekreaci a setkávání, jak můžeme vidět např. na Slovanském náměstí, náměstí 28. října či v parku na Šelepově ulici. Menší plochy zeleně takto efektivně fungovat nemůžou
O to více vyniká nedostatek koncepce v připravované výstavbě v Řečkovickém HRáji. Stávající návrh nové zástavby totiž s těmito principy vůbec nepočítá. Park má být z velké části zastavěn bez ohledu na jeho význam pro místní klima, rekreaci i charakter celé čtvrti. Přitom by i tady šlo domy uspořádat jinak – tak, aby logika místa zůstala zachována a hodnotná zeleň nemusela mizet.
Velká část druhé přednášky nesla podtitul „není zeleň jako zeleň“ a věnovala se významu stromů a zeleně ve městě. Dozvěděli jsme se například, že nově vysazené stromy často nepřežijí ani pět let, pokud nemají prostor pro kořeny a nedostanou pravidelnou péči. V Brně se podle výzkumů dožije více než 35 let jen asi 30 % stromů vysazených ve veřejném prostoru. Strom ale začne skutečně přispívat ke zlepšení klimatu až po dvaceti letech – teprve tehdy „splácí“ svou uhlíkovou stopu z pěstování a výsadby.
Nahradit pokácený strom novým znamená tedy poměrně dlouhodobé přerušení pozitivního přínosu zeleně. Navíc osamělé stromy, třeba uprostřed parkovišť, trpí přehříváním, suchem, poškozením a často chřadnou ještě rychleji.
Zaznělo také, že mnoho měst dnes sází na tzv. zelené střechy. Ale i ty mají své limity. Extenzivní zelené střechy (s menší vrstvou porostu), které jsou častější, nejsou vhodné pro pobyt lidí, nezadržují dostatek vody a mají minimální ochlazovací efekt. Intenzivní střechy (se silnější vrstvou porostu a podkladové vrstvy) sice fungují lépe, ale jsou velmi nákladné a náročné na údržbu. Rozhodně nenahradí klasickou zeleň v terénu – tu, která přirozeně vrůstá do místa a je součástí veřejného prostoru.
Je smutné, že se této výjimečné akce nezúčastnili členové rady městské části. Přitom právě oni spolurozhodují o tom, kde se bude stavět, co se zachová a co zmizí. Pokud by naslouchali odborníkům, věděli by, že současný návrh výstavby v HRáji ignoruje trendy i poznatky, které jinde ve světě i u nás vedou k lepšímu životnímu prostředí.
Za Spolek Za zdravé Řečkovice dlouhodobě upozorňujeme na to, že některá rozhodnutí se přijímají bez dostatečného posouzení důsledků a nesouhlasíme s nimi. Výstavba v HRáji je jedním z příkladů. Pokud dnes víme, co funguje a co ne – a odborníci nám to jasně říkají – pak bychom podle toho měli jednat. Ne proto, že je to populární, ale protože je to správné.
Ondřej Štaud, zastupitel městské části
Letošní školní rok byl znovu ve znamení ocenění další osobnosti z naší školy. Tentokrát se jednalo o Mgr. Martina Jelínka, zástupce ředitelky školy, který byl navržen jako kandidát na cenu Pedagog roku 2025 – Cena pro vynikající absolventy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity.
Ve středu 7. května se naše škola věnovala projektovému dni k 80. výročí konce druhé světové války v Evropě. Do celodenního programu se zapojili všichni žáci – od prvních až po deváté ročníky. Výjimečnost celého dne podtrhl fakt, že role lektorů v jednotlivých třídách převzali žáci devátých ročníků. Deváťáci z 9. A a 9. B se svých úkolů zhostili s velkou zodpovědností, výborně zvládali organizaci výuky, reagovali pružně na problémové situace a se zaujetím vedli mladší spolužáky. Získali tak jedinečnou zkušenost, jaké to je stát na druhé straně katedry a řídit výuku.
V rámci mezigenerační spolupráce zavítali žáci 8. a 9. ročníků Základní školy Novoměstská na návštěvu do Mateřské školy Měřičkova. Cílem setkání bylo propojit děti různého věku, rozvíjet jejich schopnost spolupráce a zodpovědnost a nabídnout těm nejmenším smysluplný program, plný her a společných zážitků.
Soukromá základní umělecká škola
