Daniela Struže považuji za těžko přehlédnutelnou osobnost v našem zastupitelstvu. Světák, vždy oblečený podle poslední módy, ctí barvy politického hnutí ANO. Prostě od pohledu zajímavý člověk. Na náš rozhovor, byť se konal na dálku, jsem se velmi těšil.
Když vzniká náš rozhovor, jste zrovna u protinožců. Budete zřejmě nejzcestovalejší řečkovický zastupitel, to má na svědomí Vaše profese?
Ano, momentálně jsem u "protinožců", zemi klokanů a Jižního kříže na obloze. Má to skutečně na svědomí má profese. Pracuji pro společnost, která má obchodní zastoupení v 93 zemích světa a je mojí povinností a zároveň vítanou příležitostí čas od času nejdůležitější z nich objet a probrat s nimi vše důležité, co se vzájemného obchodu týče. Dává mi to nejen benefit ve formě úspěšných obchodních jednání, ale také možnost srovnání života u nás a v zahraničí.
Už podle figury nezapřete vojenskou minulost. Můžete se podělit o nějakou zajímavou vzpomínku z Vaší dřívější profese?
Má figura dnes už svědčí více o tom, že jsem milovníkem dobrého jídla :-) Ano, máte pravdu, mám za sebou poměrně dlouhou vojenskou minulost. Zajímavých vzpomínek je skutečně mnoho. Většinu svého vojenského života jsem prožil v zahraničí, ať už to bylo studium ve Velké Británii a USA nebo mé působení v Kosovu, Bosně - Hercegovině, Iráku, Afganistanu. Nejzajímavější asi bylo setkání a společná služba s princem Harrym v Iráku nebo setkání a dlouhý rozhovor s prezidentem Obamou v Afganistanu. V neposlední řadě to ale bylo poznání, že se máme u nás doma v České republice zatraceně dobře. A to i přes to, že si mnozí rádi zanadávají téměř na vše, co je v životě potkalo.
Zdá se, že Vaše zážitky by stačily na knihu. S pár lidmi kategorie VIP, byť převážně z našeho českého prostředí, jsem měl také možnost pohovořit. Všichni jsme nakonec jenom lidé, mnohé osobnosti mě zase až tak moc neohromily. Čiší třeba z Obamy při osobním setkání nějaké výjimečné charisma, bylo Vaše setkání skutečně silným zážitkem, nebo bylo jen zajímavé, protože je prezidentem USA? Mandát mu pomalu končí, než k němu naše Řeč doputuje, už nebude ve funkci, tak snad si můžete dovolit trochu upřímnosti
Je pravdou, že do schránky Bílého domu má Řeč cestu dalekou. Když se máte setkat osobně s prezidentem USA, tak už jen tento fakt samotný vyvolá v člověku velmi zvláštní pocit. Když přijíždí jeho kolona vozů, tak nikoho nenechává na pochybách, že nejede jen nějaká "normální VIP". Tudíž nejdříve nastupuje nervozita z "úřadu". Ale po pěti minutách jsem měl pocit, že sedím s bývalým spolužákem z vysoké školy. On, tenkrát čerstvý prezident, plný zájmu a elánu, a já, jeden z mála neameričanů, se kterými se tam potkal. Jeho zájem a otázky byly hodně spontánní a i když jsme se bavili také o spoustě vážných témat, můžu říct, že jsem nečekal, jak moc se u některých částí rozhovoru budeme smát. Opravdu mě příjemně překvapil.