Právě dnes 100 let tomu jest…
LEDEN 1924
Tak tu máme nový rok, rok 2024. Vlastně moment, vždyť my v naší pravidelné rubrice cestujeme časem. Takže začněme točit pomyslnými hodinkami v protisměru: 2023…, 2015…, 2013…, 2010…, 2000…,1989…,1985…, 1968…, 1966…, 1964…, 1948…, 1938…, 1924. Stop! Rok 1924, to je ten rok, co nás zajímá. To je ten rok, na který budeme letos, přesně po 100 letech, vzpomínat.
Roku 1924 vychází například tyto knihy: Krakatit Karla Čapka, Krvavý román Josefa Váchala, Pekař Jan Marhoul Vladislava Vančury a Thomas Mann vydává Kouzelný vrch.
Písničku roku 1924 složil úspěšný a velmi oblíbený autor své doby Karel Hašler. Byla to „Když mě má panenka nechce ráda mít“.
Tohoto roku se začalo budovat původní brněnské letiště v Černovicích. První letadlo zde přistálo v květnu 1926. Od 20. let minulého století spojovaly letecké linky Brno s Prahou, Bratislavou, Košicemi, Zlínem, Piešťany, Užhorodem, Bukureští, Sarajevem a Záhřebem. Během druhé světové války letiště využívala Luftwaffe. Později sloužilo naší armádě a aeroklubu.
V Jundrově, Líšni a v Horních Heršpicích byly před 100 lety založeny fotbalové kluby.
Založen byl v Brně rovněž SPORTING-CLUB, který na Lažanského náměstí (dnes Moravské náměstí) provozoval obchod se sportovními potřebami. Zboží zde mohli zakoupit zájemci z řad fotbalistů, hokejistů, lyžařů, tenistů, skautů, turistů i dalších sportovců.
Hned začátkem roku, 3. ledna umírá v nedožitých 24 letech básník Jiří Wolker (* 29. března 1900).
Některým se jistě vybaví jeho verše, které známe ze školy:
„Poštovní schránka na rohu ulice,
to není nějaká lecjaká věc.
Kvete modře, lidé si jí váží velice, …“
Dne 17. ledna se narodila sochařka a medailérka Marie Uchytilová-Kučová (+16. listopadu 1989). Byla autorkou československé jednokorunové mince, kterou asi mnozí pamatujeme. je na ní vyobrazena klečící žena, sázející lípu. Ač byla mince ražena v temných komunistických 50. letech (mincí se platilo od roku 1957), tak na ní sochařka zobrazila politickou vězenkyni, devatenáctiletou Bedřišku Synkovou (skautka, odsouzená za vedení skautského oddílu!). To ovšem rudověrní soudruzi neodhalili. Od šedesátých let začala sochařka pracovat na pomníku lidických dětí. Bez objednávky, jen s pomocí manžela modelovala sochy 82 zavražděných lidických dětí. Komunistický režim ale o pomník neměl zájem. Sousoší bylo instalováno až v 90. letech. Je smutné, že tato paní zemřela pouhý den před 17. listopadem 1989, asi by měla z pádu režimu radost.