Na úplný závěr činnosti výboru pro národnostní menšiny v tomto funkčním období jsme uspořádali ve středu 12. září vpodvečer besedu s představiteli vietnamské národnostní menšiny v Brně a v nejbližším okolí. Pozvání k besedě přijali místopředseda Svazu Vietnamců v Brně pan Ing. Le Ba Thuan, Ph.D., ředitel společnosti G-Lotus Brno, jeho půvabná dcera Le My Linh, studentka sociálních věd na Masarykově univerzitě v Brně, a její starší kolega Mgr. Mai Thanh Trung ,účastník doktorandského studia na téže univerzitě.
Snad proto, že právě začíná nelítostný předvolební boj o místa na radnicích, zúčastnilo se besedy méně návštěvníků, než obvykle bývá na akcích našeho výboru. Celému setkání to však spíš prospělo. Tradiční monology pozvaných hostí se tentokrát změnily v pestrý dialog mezi publikem a „katedrou“. Báječné bylo, že se oba přítomní studenti už narodili v Brně a od dětství žijí ve společenství s našimi dětmi. Čeština je už jejich prvním jazykem, a podle svých slov mají spíš problémy s vietnamštinou. Například při návštěvách země svých rodičů. Mentalitou se od naší mladé generace neodlišují, jsou otevření, milí a srdeční. Beseda tedy mohla probíhat bez jazykových či společenských bariér.
Pan Ing. Le Ba Thuan, Ph.D., ač absolvent VUT v Brně v oboru fyzika, je dnes velmi úspěšným podnikatelem v potravinářství a gastronomii, takže se beseda záhy soustředila na otázky týkající se vietnamské kuchyně a kulinářství obecně. Zasvěceně se diskutovalo o tradiční vietnamské masové hovězí polévce Phó-bó nebo kuřecí Phó-gá. Došlo i na popis přípravy a výčet surovin a ingrediencí (zde byla logicky suverénem slečna Le My Linh). A protože rád navštěvuji s manželkou exotické restaurace, moje otázka cílila na doporučení té nejlepší vietnamské restaurace, kde vaří tu nej nej Phó-bó. Doporučení jsem ochotně dostal (viz dále).
Při debatě o jazyku našich hostů jsme si uvědomili, že vietnamština přešla již dříve v psaném projevu ze starého znakového písma k latince. Toto potěšující zjištění je však nám, Moravanům a zřejmě i Čechům, docela houby platné. Tolik různých diakritických zamének a jejich vzájemná kombinace je pro nás spíš zmateční. A což teprve výslovnost! Změna intonace u stejně psaného slova může diametrálně změnit jeho význam. Na to pozor, zejména vy, kdo jste někdy ve Vietnamu pobývali a jste přesvědčení o své znalosti vietnamštiny! Nesnažte se před Vietnamcem blýsknout znalostí jejich jazyka. Ztrapnit se dá i jinak.
Když jsem se v duchu pokusil na závěr besedy na radnici zrekapitulovat těch mnoho let práce výboru pro národnostní menšiny, kdy jsme představili mnohé brněnské menšiny, musím říct, že tato beseda byla jedna z těch nejzdařilejších. Potvrdila to, co snad všichni víme: že Vietnamci jsou, snad až na malé výjimky, milí, ochotní, pracovití a vstřícní lidé a se zdejší majoritní společností se výtečně sžili. Kéž by všechny národnostní menšiny v České republice byly takto „přizpůsobivé“!
Vraťme se však k nakousnuté gastronomii - hned následující den po besedě na naší radnici jsme s manželkou vyrazili do doporučené reastaurace GO (prosím, už se dvěma znaménky nad „o“) na Běhounské 4. V pravé poledne byla tato restaurace v přízemí i prvním patře, na rozdíl od většiny okolních stravovacích podniků, zaplněná téměř do posledního místa. Personál vietnamsky ochotný a přívětivý, klasické jídelní lístky přehledné (vietnamské názvy a české složení pokrmů), označení alergenů nechybí, ceny zcela srovnatelné. Phó-bó (vývar, hovězí maso nakrájené na tenké plátky, rýžové nudle a zelený koriandr) podávaná v téměř litrových keramických miskách v porci, kterou zvládne bez problémů jen vyhladovělý poutník nebo bernardýn Bohouš. Phó-bó je vydatným a skutečně chutným obědem, nahrazujícím v jednom polévku i hlavní chod.
Proto vřele doporučuji. Ať vám v GO chutná!
RNDr. Ivan Koláčný, ještě předseda výboru pro národnostní menšiny