Statistika nuda je, má však cenné údaje...
A je tomu tak. Na stránkách Českého statistického úřadu se můžeme dočíst třeba o druhém československém sčítání lidu, které se uskutečnilo k půlnoci 1. prosince 1930.
Oproti sčítání v roce 1921 byl okruh zjišťovaných údajů rozšířen. Mimo jiné byla zjišťována gramotnost obyvatelstva, tj. znalost čtení a psaní, plodnost žen, minulá bydliště, vzhledem k poměrně krátké době od ukončení první světové války zazněly dotazy na tělesné vady, podávaly se informace o hlavním i vedlejším povolání.
Sčítacím komisařem pro Mokrou Horu byl učitel František Cigánek. Sčítací archy měli vyplňovat sami obyvatelé.
V Mokré Hoře bylo tedy začátkem prosince 1930 celkem 598 obyvatel (282 mužů, 316 žen), 596 národnosti české, 2 německé. Co se týče náboženského vyznání, žilo zde 466 římských katolíků, 76 československých, 45 osob bylo bez vyznání, českobratrských evangelíků bylo 10, 1 občan vyznával pravoslaví. Domovních čísel bylo 110, z toho 6 neobsazených.
V Řečkovicích žilo k datu sčítání v 800 domech 4 355 obyvatel, 4 119 národnosti české, 171 německé a 65 osob udalo jinou národnost.
Další sčítání se plánovalo na rok 1940, ale protože během války nechtěli čeští politici a demografové poskytovat zbytečně přesné údaje, bylo odsunuto až na poválečné období. Částečné soupisy proběhly v letech 1946 a 1947 a úplné sčítání lidu v roce 1950.
Mgr. Dana Malíková