Územní či stavební řízení (někdy sloučená do jednoho společného) jsou správním řízením, které podléhá pravidlům správního řádu. Tato řízení mají jasně definovaná pravidla, postupy, a hlavně účastníky. V poslední době je zřejmý zvýšený zájem občanů o stavební záměry na území naší části, a to buď na sociálních sítích anebo přímo na jednání zastupitelstva (na posledním jednání vystoupila celá řada občanů z lokality ulic Renčova, Kremličkova, Škrétova, kteří se vyslovili mimo jiné proti stavebnímu záměru bytového domu na půdorysu teplárenského objektu Renčova 17a).
Jaké jsou tedy možnosti městské části (nebo obce) ovlivnit budoucí výstavbu na svém území? Činnost stavebního úřadu je výkonem tzv. přenesené působnosti, což znamená, že stavební úřad vykonává ty činnosti, které na něj přenesl stát. Opakem je pak působnost samostatná, což je přímý výkon a naplňování všech záležitostí, které jsou v zájmu občanů městské části (obce). Tento rozdíl je velmi důležitý pro pochopení toho, jakými možnostmi či nástroji městská část disponuje.
Územní řízení, jak již bylo uvedeno výše, je správním řízením, zahajovaným na návrh žadatele (investora, stavebníka). Kdo je účastníkem tohoto řízení, stanoví stavební zákon. Tento zákon určuje, že účastníkem územního řízení je obec, na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn. Obec (v našem případě naše městská část) je tedy účastníkem řízení bez ohledu na povahu povolovaného projektu (záměru) a současně účastníkem každého územního řízení, které se týká záměru, který se má realizovat na jejím území.
Městská část jako účastník územního řízení má povinnost efektivně hájit zájmy občanů a dbát na rozvoj území, k čemuž je povinna na základě zákona o obcích (péče o všestranný rozvoj území, o potřeby svých občanů, ochrana veřejného zájmu).
A jakou formou? Tak jako v případě ostatních účastníků územního řízení se jedná o námitky. Jejich rozsah dán zejména tím, jak velký je rozsah stavebního záměru. Je velmi důležité zdůraznit, že pokud městská část nevyužije svého postavení účastníka řízení, stavební úřad může umístění stavby povolit, aniž by do svého rozhodnutí promítl zájmy městské části.
A kdo konkrétně za městskou část vystupuje jako účastník řízení s oprávněním podat námitky? To stavební zákon přímo neřeší; bez dalšího to může být starosta či místostarosta, ale není vyloučené, že k takovému jednání bude pověřen např. jiný člen zastupitelstva či rady. Naopak žádnou pravomoc nemá zastupitelstvo jako kolektivní orgán.
Pokud tedy nejste účastníky řízení a pokud máte ke stavebnímu záměru připomínky, je potřeba obrátit se na městskou část, která je vždy účastníkem územního řízení.
Samostatnou kapitolou je pak otázka publicity stavebních záměrů. Tomuto neméně zajímavému tématu se budu věnovat v dalším čísle ŘEČI.
Ondřej Vít, člen zastupitelstva