ÚNOR 1922

Dne 3. února před 100 lety se staly Řečkovice trochu slavnými a psalo se o nich v Lidových novinách. Ovšem trošku to kalí skutečnost, že to bylo v rubrice Soudní síň. Projednával se případ, který se začal odehrávat 18. dubna předešlého roku v tehdy proslulém hostinci Na Veselce (dnes ulice Terezy Novákové). Žalující Hamr vypověděl, že ho Josef Kološ pozval na tři džbánky piva, ale pak je nechtěl platit. Hamr taky ne, protože byl pozván. Nakonec ho dle výpovědi několikrát liskl a dál se rvali, poté co je hostinský vyhodil, na Dolnici. Hamr skončil s 2 cm ranou nožem v rameni a žaloval Kološe pro těžké ublížení na těle. Soud to vyhodnotil jako lehké ublížení na těle s trestem vězení 48 hodin. A takto jsme si tu žili :).

Dne 5. února zemřel ve věku 76 let poslední majitel řečkovického panství z rodu Schindlerů Antonín Oskar Schindler. V letech 1900–1905 býval i řečkovickým starostou. Lidové noviny ho popisují jako podivína, který “ač měl značné jmění, vedl vždy podivínský život, jsa neženat, ve svých životních nárocích byl tak skromný, že vystačil s 15 korunami denně a měl všeho všudy dva obleky. Byl vášnivým nepřítelem židů a nad vrchem jeho statku v Řečkovicích byl nápis: Psům a židům vstup zakázán.” Jeho podivínství potvrzuje i závěť, kde požadoval, že po smrti mu má být probodeno srdce křesťanským lékařem a jeho pohřbu se nesmí účastnit žádný žid. Lidové noviny ho zmiňují také v souvislosti s poslancem Baeranem (původem z Brna, jméno si poněmčil z Berana, aktérem nechvalné “smrduté bomby” v poslanecké sněmovně, za neustálé výpady proti nové samostatné Československé republice byl právě počátkem roku 1922 stíhán), kterému údajně Schindler těsně před smrtí odkázal nemalý majetek, s čímž pozůstalá sestra nesouhlasila a obrátila se na soud.

Dne 6. února se konala ustavující schůze brněnské pobočky Filozofické jednoty. Hlavní náplní byly především přednášky – nejen pro filosofy-profesionály a studenty filosofie, ale také pro veřejnost. Činnost FJ byla přerušena během 2. světové války.

Dne 6. února byl zvolen nový papež Pius Xl. (vlastním jménem Ambrogio Damiano Achille Ratti *31. 5. 1857 - +10. 2. 1939). Ke konci svého úřadu kritizoval totalitní režimy v nacistickém Německu a Sovětském svazu, snažil se o odvrácení válečného konfliktu, těžce nesl, že Itálie zavedla protižidovské zákony. Jeho počínaní bylo bohužel, jak dnes víme, neúspěšné.

Dne 7. února se narodil moravský básník Jan Skácel (+7. 11. 1989 Brno). Od doby svého studia na Masarykově univerzitě žil a působil v Brně. Pracoval v Rovnosti, brněnském rozhlase a kulturní revui Host do domu. Revue Host do domu po roce 1969 komunisti zakázali a Skácela rovněž. Ten pak publikoval v samizdatu a exilové literatuře. Od roku 1981 vycházela některá jeho díla v brněnském Bloku. V roce 2002 se stal čestným občanem Brna.

V polovině února darovalo ministerstvo školství a národní osvěty městu Brnu sousoší Franty Úprky (* 26. 2. 1868 - + 8. 9. 1929, bratr Joži Uprky) Poutníci. Sousoší bylo vystaveno na pařížském Salonu v roce 1920. Pak ho zakoupil stát a věnoval Brnu, skulptura byla osazena na sokl v sadech na Kolišti, kde ji nalezneme dodnes.
Dne 22. února vyhlásila vláda Spojeného království nezávislost Egypta. O čtyři dny později pak Egypt vyhlásil pod vládou Fuada l. Egyptské království. O rok později ústava zavedla parlamentní systém.

Na zasedání brněnské městské rady 24. února bylo rozhodnuto o vytvoření výboru na oslavy 100. výročí počátku věznění italského básníka Silvia Pellica (*25. 6. 1789 - +31. 1. 1854) na Špilberku. Tento italský básník, prozaik a novinář byl původně odsouzen za velezradu k trestu smrti oběšením, trest mu byl změněn na 15 let těžkého žaláře právě na Špilberku. Po 8 letech byl propuštěn. Nabízí se porovnávání trestu smrti a několika let pobytu v Brně… :)
Každopádně Brno na svého slavného vězně pamatovalo a už od roku 1918 zde máme ulici Pellicovu.

Koncem února hrozila Praze ledová povodeň. Po několik dní byly v pohotovosti všechny záchranné složky, byly uzavírány mosty, neboť hrozilo jejich zřícení. V těch letech běžně Vltava v zimě zamrzala, což se řešilo vysekáváním otvorů v ledu. Před 100 lety to však nepomohlo, od 20. do 25. února se led neustále prosekával, ve dne se sice oteplilo, avšak v noci stále mrzlo, led se proto neodplavil, naopak se hromadil a vytvořil hráz až 15 m vysokou. Bylo povoláno vojsko, aby trhavinou umožnilo průtok. Od neděle 26. února se začalo zlepšovat počasí, hladina řeky postupně klesala a nebezpečí pro Prahu minulo.

Zdrojem mi byly dobové Lidové noviny a internet.

Mgr. Dana Malíková