Dne 4. března měl premiéru německý černobílý němý film Upír Nosferatu. Jednalo se o první filmové zpracování knihy Dracula (poprvé vydané roku 1897). Kvůli autorským právům byl hlavní hrdina přejmenován na hraběte Orloka. Natáčelo se i na Slovensku a v komparzu se objevili místní obyvatelé.

Dne 5. března zasedala valná hromada České techniky a rozhodla o stavbě studentských kolejí, pojmenovaných po mecenáši JUDr. Václavu Robertovi z Kaunic. Kaunicovy koleje poskytovaly ubytování cca 500 vysokoškolských studentů až do 17. listopadu 1939, kdy se změnily na policejní věznici brněnského gestapa. Velká část studentů byla převezena do koncentračního tábora. Nádvoří kolejí sloužilo během války jako popraviště, popravy byly přístupné pro veřejnost a zvalo se na ně i v novinách.
Koleje nyní vlastní Veterinární a farmaceutická univerzita.

Ve dnech 8.-10. března uspořádal Svaz československých hoteliérů na Žofínském ostrově za účasti 125 vystavovatelů Vzorkový trh hoteliérů. Konaly se zde výstavy kuchařské, cukrářské, uzenářské. Asi nejzajímavějším vynálezem pro hostince a kuchyně byl přístroj na výrobu sodové vody. I Lidové noviny noviny nadšeně referovaly o vystavení “přístroje, který vyrobí sodovku z každé vody!”

“Nic za mnou, všechno přede mnou – tak to na cestách bývá.” “Žijte, cestujte, riskujte, děkujte a neomlouvejte se.” Dva z mnoha výstižných citátů Jacka Kerouaca, amerického spisovatele a hlavního představitele tzv. beatníků (beat generation). Kerouac se narodil 12. března ve francouzsko-kanadské rodině. V šestnácti letech dostal díky výkonům ve fotbale sportovní stipendium na Kolumbijské univerzitě, brzy však začal chodit do klubů poslouchat jazz a na večírky, školu zanedbával a roku 1942 byl vyloučen. Následně dostal povolávací rozkaz k americkému námořnictvu, ale odtud byl brzy propuštěn pro psychické problémy. V roce 1944 se oženil, ač byl v té době ve vězení za krytí vraždy, sňatek a peníze na kauci od novomanželky mu sice pomohly na svobodu, ale manželství vydrželo pouhé dva měsíce. Další manželství skončilo po osmi měsících, když se Kerouac dozvěděl o těhotenství manželky.
V roce 1957 napsal svůj asi nejznámější román Na cestě, což mu přineslo dostatek financí, začal hodně pít, potřetí se oženil, ale styl života nezměnil a 21. října 1969 na následky alkoholismu zemřel.

Dovolte mi připomenout i brněnského literárního historika a kritika, pedagoga Dušana Jeřábka, který se narodil 14. března. Možná není tak známý, ale jelikož to byl můj profesor na Masarykově univerzitě, věnuji mu alespoň pár řádků. Pocházel z literárně zaměřené a vzdělané rodiny, byl synem spisovatele Čestmíra Jeřábka a vnukem spisovatele Viktora Kamila Jeřábka. A jeho pradědeček Jan Vojtěch Jeřábek byl správcem litomyšlské tiskárny, kde vydával spisy Boženy Němcové, a autorka sama na tyto tisky dohlížela. Ale to už jsme v historii o mnoho hlouběji než 100 let. :)

Dne 17. března se narodil herec František Peterka (+25. 11. 2016 Liberec). V mládí rád sportoval a chtěl se stát učitelem tělocviku. Ale nakonec vystudoval obchodní školu a herectví. Ke sportu se vrátil alespoň ve filmové roli trenéra juda v Jáchyme, hoď ho do stroje!, další výraznou roli ztvárnil v komedii Zítra to roztočíme, drahoušku…! No a nezapomenutelným pro mnoho generací se stal jako Krakonoš ve večeníčku Krkonošské pohádky.

Dne 19. března se konal již 3. ročník Běhu Brnem. Běželo 61 závodníků a přihlíželo na 10 000 diváků.

V první jarní den před 100 lety, tedy 21. března, v Brně od rána fučelo a sněžilo, odpoledne se k sněhu přidal i déšť. Rozhodně nic nepřipomínalo příchod jara.

Dne 23. 3. slavnostně zahájilo provoz židenické kino Hvězda. Sídlilo v budově Sokola na Gajdošově ulici. Prvním promítaným filmem byl snímek Za svobodu národa. Za války sloužilo kino jako protiletecký kryt, při velkém náletu 20. 11. 1944 bylo zasaženo několika bombami, ale díky dobré konstrukci se strop nad 250 ukrytými lidmi nezřítil a všichni přežili. Po válce už nebyla činnost kina obnovena.

A ještě jednou z historie brněnských kin. Dne 24. března bylo přebudováno kino Lucerna (to zahájilo svoji činnost již roku 1915 pod názvem Bio Aladin) tak, že zde nyní bylo i jeviště a šatny a filmová představení se střídala s divadelními.

Zdrojem mi byly dobové Lidové noviny a internet.

Mgr. Dana Malíková