Děkujeme za tuto úžasnou akci (hlavně proto, že není limitovaná časem, a tudíž pro nás ideální): vyrazíme, kdy chceme (víkend akorát, v týdnu hůře kvůli úkolům a kroužkům) a šnečílkovým tempem se ploužíme, jak dlouho chceme…):o)
Naše rodinka vyrazila v neděli brzy odpoledne. Obrázky, povídání a úkoly moc milé a opravdu jarní. Červené pantličky přežily všechny, ale stanoviště 6, 9 a 16 nikde. Přesto se tato tří písmenka dala odhadnout do tajenky, a snad jsme se trefili. Po cestě jsme potkávali další účastníky akce, sem tam se vyhýbali rychlým cyklistům a vyměnili úsměv s těmi, kdo jen tak vyšli na procházku.
Kytičky prokukovaly suchým listím (fialky, sasanky, modřenec?, popenec či hluchavky? ...) a byť jsme neviděli, určitě však slyšeli strakapouda či datla krásně "vyťukávat" a další ptáčky (kosa, sýkorky, že by i vrabce a pěnkavu? ...). Neušel nám ani mech nebo stromy, které chytře rostou rovně, přestože kořeny jsou na svahu hodně šikmém. Potkali jsme i hnědou veverku (prý by to mohla být Rezka z jedné moc zajímavé knížky) :o)... a mohli sledovat její akrobatické kousky, protože lístky na větvích teprve začínají. Těšíme se zase příště.
Nohelovi