Fialová - jedna z nových ulic v lokalitě Duhová pole, pojmenovaná 1997 podle barev duhy.
Filkukova - řečkovická ulice pojmenovaná po Janu Filkukovi (*8. 1. 1859 Zwischen-Brücken u Vídně - + 18. 2. 1921 Brno). V Řečkovicích se zasloužil o postavení nové školy v roce 1908 a o zřízení měšťanské školy roku 1919. V letech 1900-1921 působil jako nadučitel v Řečkovicích. Je autorem textu na pamětní desce věnované J. A. Komenskému, umístěné ve vstupu školy na ulici Hapalova. Ulice nese stejný název od roku 1925, pouze během války v poněmčené podobě Filkukagasse.
Generála Kadlece - krátká ulice za řečkovickým zámkem nese od roku 2000 jméno po Eduardu Kadlecovi (*16. 3. 1880 Ústí nad Labem - + 19. 8. 1961 Brno). Působil jako voják v různých velitelských funkcích armády rakousko-uherské, královské belgické, v čsl. Legiích v Rusku poté, v československé armádě. V letech 1935-1937 byl zemským vojenským velitelem pro Moravu a Slezsko. Byl vyznamenán řády československými, rumunskými, ruskými, francouzskými, belgickými a britskými. V době protektorátu žil pod dohledem gestapa v řečkovickém zámečku, budově dnešního ÚMČ Brno-Řečkovice a Mokrá Hora. Po převratu v roce 1948 byl penzionován, v roce 1950 byl degradován na vojína, zbaven všech vyznamenání a penze. Brigádně ho pak zaměstnala ředitelka Muzea města Brna a tím mu pomohla sehnat prostředky k obživě.
Gromešova - řečkovická ulice pojmenovaná roku 1946 po Karlu Gromešovi (*8. 9. 1891 Královo Pole - + 28. 2. 1945 Flossenbürg). Karel Gromeš pomáhal členům paraskupiny Silver B, roku 1944 byl za tuto činnost zatčen a později v koncentračním táboře popraven. Na této ulici žil, to se ale jmenovala Tyršova (od roku 1919), od roku 1939 německy Tyršgasse, od roku 1942 Jehnitzer Strasse, v roce 1945 česky Jehnická a od roku 1946 Gromešova po svém obyvateli s tragickým osudem.
K ulici se váže několik zajímavostí. Hned na Gromešově 1 stojí významná vila Aloise a Viléma Kubových, která v meziválečném období patřila k nejluxusnějším v Brně. Bratři (architekt a stavitel) si ji postavili roku 1936 pro sebe, ale ještě během války ji byli nuceni prodat. Roku 1957 zde byly zřízeny první jesle v Řečkovicích, jejich provoz byl ukončen 1976. Objekt poté sloužil jako jedno z pracovišť Státní bezpečnosti, po roce 1989 pak potřebám BIS. Vila bohužel ztratila mnohé ze svojí krásy a vznešenosti stavbou rychlostní komunikace.
Na Gromešově najdeme i pamětní kříž, který roku 1892 věnoval kovářský mistr v Řečkovicích Antonín Výtěžník.
Gusty Blahové - nová řečkovická ulice pojmenovaná roku 2004 po Augustině Blahové (*1901 - + 1988), občance Řečkovic, zdravotní sestře a porodní asistentce, která sama přivedla na svět přes 1700 dětí v Řečkovicích a okolních tehdy samostatných obcích. Za okupace byla na Vysočině aktivní členkou domácího odboje a působila, díky své profesi, jako spojka mezi odbojovými skupinami. Ještě dlouho po odchodu do důchodu nezištně pomáhala mladým maminkám v prvních týdnech po narození jejich dětí. Stala se místní legendou dobročinnosti.
Hapalova - tato řečkovická ulice se jmenuje od roku 1946 po Richardu Hapalovi (*13. 9. 1918 Stařič - + 2. 7. 1941 Velká Británie). Hapalovi žili v Řečkovicích na ulici Pod západem 20 (dnes Maříkova). Richard Hapala začal studovat Vysokou školu zemědělskou, po jejím uzavření v roce 1939 odešel do Velké Británie, kde byl přijat do RAF. Zahynul s celou posádkou při návratu z operačního letu, kdy byl jejich letoun omylem sestřelen anglickým stíhačem. Ulice se od roku 1919 jmenovala Komenského, během války Comeniusgasse, později v roce 1942 Blanzerstrasse, po válce Blanenská a od roku 1946 Hapalova.
Horácké náměstí - řečkovické náměstí pojmenované roku 1971 po jednom z moravských krajů - Horácka.
Hradecká - mimo naši městskou část protíná tato magistrála i Královo Pole a Žabovřesky. Jméno nese od roku 1991 podle směru na Hradec Králové. Dříve to byla Leningradská (od roku 1952), že by podle směru na Leningrad?
Mgr. Dana Malíková