Inspirací k napsání tohoto článku byla výborná přenáška Ing. Aleše Svobody, která proběhla ve čtvrtek 1. 12. v Řečkovicích. Při výčtu množství zrekonstruovaných sklepních prostor, kterými se nyní Brno pyšní, a také možnostech sanace těchto sklepení by bylo téměř hříchem znovu neotevřít debatu o zachránění našich pivovarských sklepení, ze kterých má po „asanaci“ zůstat jenom zlomek.
V obecné rovině je vždy snaha prezentovat se tím, co je populární a co lidé dobře znají, jako je např. hodový areál. To, co není vidět a co není příliš zajímavé, o tom není potřeba diskutovat či to zvelebovat, jako v případě tohoto podzemí. Kdyby byly takovéto sklepy blíže centra města, tak z nich již dnes možná bude unikátní prostor, bohužel Řečkovice jsou v tomto periferií. V historickém jádru města Brna je většinou snaha tyto sklepy opravovat. Jak již ovšem bylo naznačeno, v Brně v posledních letech byly rekonstruovány např. Mincmistrovské sklepy, sklepy pod Šilingrovým náměstí, sklepy pod domem U Tří kohoutů (na Masarykově ulici pod tramvajovými kolejemi) či všem velmi dobře známé vodojemy na Žlutém kopci.
Když se podíváme na argumentaci týkající se rekonstrukce areálu bývalého pivovaru, tak ta údajně nemůže proběhnout bez asanace podzemí, i když zde v minulosti jezdilo mnoho těžkých nákladních automobilů při stavbě domů pod ulicí Ladovou. Klenba obecně unese obrovské zatížení a sklepy nevykazují takový havarijní stav, že by zde nemohly být kulturní akce. I samotný statický posudek, který odkazuje na tento havarijní stav, je již z jara 2021, a od té doby zde byly již dva ročníky bujarých akcí. Spíše se zde můžeme domnívat, že se někdo chce zbavit problému, který by mohl někdy v budoucnu nastat. Tento problém se ovšem měl řešit už dávno. Záleží také, jaký úkol dostal statik, zdali sklepy staticky zajistit, nebo vymyslet, jak je zalít. Metod, jak zachránit tyto sklepy, je velmi mnoho, ale ani jedna z nich použita nebyla. Toto řešení je jednoznačně asanace (ve smyslu odstranění), takže nikoliv sanace (ve smyslu oprava), jak bylo již dvakrát napsáno v loňském vydání časopisu Řeč. Tyto sklepy se taktéž nerozkládají pod celým hodovým areálem, ale jen pod jeho menší částí, v méně frekventované části areálu.
Pro představu, půdorys pivovarských sklepů je členitý, jedná se o prostory o různých šířkách, délkách i výškách, je tvořen chodbami a tzv. rotundami. Pokud chceme uvést některé z rozměrů chodeb, tak šířka je cca od 3 do 6 m, výška potom 2,5 až více než 4 m. Chodby mají délku cca od 18 do 60 m.
Do sklepení se také nemusí jednorázově investovat větší desítky milionů korun, což jako argument můžeme slyšet z úst některých představitelů obce, ale lze je sanovat i postupně za cenu ročně mnohem nižší, což při rozpočtu MČ není nereálné. Touto metodou tedy lze postupně zajišťovat nejvíce postižená místa. Metod zajištění sklepů je poměrně velké množství, ostatně některé z nich byly použity i při sanaci jiných brněnských sklepení. Takže zalití cementopopílkovou směsí je jednou z nejradikálnějších variant, a nejedná se o sanaci, ale o asanaci či likvidaci. Taktéž tato varianta paradoxně není rozhodně nejlevnější, když si představíme obrovský objem směsi na zalití, která zajisté nebude při současných cenách laciná. Pro úplnost můžeme zmínit následující šetrnější varianty sanací – vyztužení stávajících kleneb cihelnými nebo betonovými klenebními pásy – žebry – v předepsaných vzdálenostech, vytvoření nové klenby pod stávající klenbou atd.
Argumentem pro zasypání sklepení je i znemožnění pořádání dalších kulturních akcí v areálu. Nicméně toto tvrzení můžeme obrátit a říct, že na Mládka a Záviše bychom mohli naopak chodit i v zimě. To ovšem za předpokladu, že by část určená k zalití byla zachována a opravena a poté využívána např. právě jako koncertní prostor, což jistě není vyloučené. Např. ve sklepě pod domem U Tří knížat na Jánské je nyní nádherný divadelní a koncertní prostor.
Problém zde spatřujeme též v obecné rovině nemožnosti vyslovit jiný názor, že by bylo možné udělat něco i jiným způsobem, nebo minimálně o jiných názorech či návrzích alespoň elementárně diskutovat. V minulosti jsme se tak již mnohokrát přesvědčili, že tento jiný názor je posléze v úvodnících tohoto zpravodaje prezentován jako dezinformace, polopravda, šeptanda či šíření poplašných zpráv. Nebo také jako snaha o vyvolání umělé hysterie a rozdělování společnosti nebo samozřejmě již téměř folklórní politické zneužití tématu. Na to jsme ale za ta léta již zvyklí.
Na závěr bych využil této možnosti, abych všem Řečkovákům a Mokrohorákům popřál vše dobré v novém roce, ať se nám v naší městské části žije co nejlépe a můžeme na ni být hrdí.
Ondřej Štaud, zastupitel městské části