V prosinci jsem zaznamenal aktivitu části opozičních zastupitelů naší městské části týkající se investiční akce Rekonstrukce areálu bývalého pivovaru, jejíž součástí je i sanace části staticky nebezpečných sklepních prostor pod areálem. Tato aktivita vrcholila debatou na zasedání zastupitelstva a také návrhem na pozastavení této investiční akce. Z pohledu stavebního inženýra, dlouholetého předsedy komise výstavby a člověka, který má zkušenosti s přípravou významných stavebních investic města Brna, vnímám tento opoziční návrh za děsivý a považuji za svou společenskou povinnost situaci okomentovat.
Nedomnívám se, že má praktický smysl vracet se k debatě a argumentům z minulosti. Je naprosto jasné a zřejmé, že v Brně jedinečný amfiteátr, který nám okolní městské části mohou jen závidět, potřebuje zásadní rekonstrukci, která zároveň vyvolává i potřebu řešit bezpečnost a statiku nevyužitých prostor pod areálem. Co však považuji za správné, je pokusit se vysvětlit některé technické, právní a funkční souvislosti. Také se chci vyjádřit k některým až nesmyslným a bájným tvrzením, která jsem zaznamenal na sociálních sítích a bohužel i ze strany některých zastupitelů. Pokud by opoziční zastupitelé opravdu mysleli vážně to, co navrhovali na prosincovém zasedání zastupitelstva, tzn. zadat zpracování nové projektové dokumentace (de facto zahodit zaplacený projekt), znamená to, že buď neví, že nemohou takto libovolně a nahodile nakládat s veřejnými financemi, nebo je jim to jedno. Ponechám na čtenářově posouzení, co je horší.
„Cílené dezinformace jsou nebezpečné, postrádám u nich zdravý rozum.“
Naprosto jsem ze strany kolegů zastupitelů postrádal jakýkoliv konkrétní návrh, myšlenku, co se staticky nevyhovujícími podzemními prostorami technického charakteru dál. Volali po zachování, to je vše. Sice do svého příběhu zakomponovali poznámky o barokním charakteru staveb v okolí „zámečku“, skromně však opomněli dodat, že pivovarské sklepy jsou z druhé poloviny 19. století, což při nejlepší vůli do období baroka nespadá, to jsme asi 300 let jinde. Pokud dám stranou neschopnost nabídnout ekonomicky reálnou představu o smysluplném využití, zaujala mě tvrzení o finanční dostupnosti alternativních způsobů statického zajištění sklepů. Současné řešení znamená výdaj 14 miliónů korun včetně DPH. Alternativy, které byly nastíněny opozicí, jsou tři. Dvě jsou 4–5 krát dražší, tzn. za 56 – 70 miliónů korun, ta třetí je dokonce 8 krát dražší, čili krásných 112 miliónů korun. To se nám to navrhuje, když necítíme zodpovědnost.
„Navržené řešení počítá se zachováním nejzajímavějších částí podzemí - rotundy i sklepů pod sýpkou.“
Naprostou „perlou“, kterou jsem také zaznamenal, je myšlenka, že kulturní akce by se přece mohly konat i právě pod zemí, ve sklepech. Z akustického hlediska je dlouhý a úzký prostor velmi nevhodný a při šířce 3-6 metrů a délkách 30-60 m na využití pro koncerty, a to i komorní, téměř neřešitelný. Uměle zvučený prostor potřebuje povrch stěn, stropů rozdělený dle pohltivosti a odrazivosti jejich materiálů a vzdálenosti od zdroje zvuku. To by znamenalo nanesení speciálních povrchů na stávající stěny nebo vybavení speciálními akustickými panely, což je při šířkách cca 3-6 m neřešitelné. Nehledě na protipožární předpisy, chráněné únikové cesty, sociální zařízení, vzduchotechniku a finanční náklady na takovou záležitost. To celé už je naprosté sci-fi.
Mám-li svůj článek alespoň zakončit optimisticky a s důvěrou ve zdravý rozum, dovolte mi, abych připomenul, že vedení městské části se podařil husarský kousek, kdy získalo 46 miliónů korun, tedy téměř 100 procent veškerých nákladů, z rozpočtu města Brna. V roce 2023 budeme mít nádherný zrekonstruovaný areál a pěkné zachované podzemní prostory (nejen) pod ním – rotundu a sklepy pod sýpkou. To otevře cestu k další etapám rekonstrukce areálu jako třeba vybudování důstojných sociálních zařízení nebo dokonce rekonstrukce objektu sýpky, aby i ten mohl sloužit veřejnosti.
Vážení občané Řečkovic a Mokré Hora, dovolte mi na závěr popřát vám vše dobré do nového roku.
Ing. Stanislav Michalík,
zastupitel městské části, předseda Komise výstavby a rozvoje