V pondělí 22. ledna proběhla z popudu vedení městské části na radnici veřejná prezentace problematiky rezidentního parkování, po níž následovala debata. Celoměstský projekt představila zástupkyně Odboru dopravy Magistrátu města Brna jakožto provozovatele systému. Městská část tuto prezentaci s debatou požadovala za účelem seznámit občany s touto problematikou. Vedle toho vyšel v lednovém čísle zpravodaje článek představující základní parametry rezidentního parkování. S danou záležitostí se lze se také komplexně seznámit i na stránkách města Brna věnovaných přímo tomuto projektu - www.parkovanivbrne.cz. Považujme za důležité získat zpětnou vazbu a názory občanů, než se případně bude v orgánech městské části (komise, rada a zastupitelstvo) rozhodovat o vstoupení do tohoto celoměstského systému. Během diskuse zazněly nejrůznější názory na celou problematiku, od těch odmítavých až po ty podporující zavedení systému. Zaznělo též mnoho konkrétních dotazů na praktické situace.

V rámci argumentů proti zapojení do systému rezidentního parkování zaznělo například, že ubude parkovacích míst, nezvýší se bezpečnost a město Brno si rezidentním parkováním jen zvyšuje příjmy rozpočtu. Z představení vyplynulo, že určitý úbytek parkovacích míst v důsledku zavedení tohoto systému nastává (zejména s ohledem na související proces legalizace parkovacích míst), nicméně velmi se to liší ulici od ulice. V průměru se pak jedná dle údajů Odboru dopravy MMB o cca desetiprocentní úbytek. Je třeba si ale uvědomit, že se velice často jedná o „parkovací místa“, která již dnes dle stávajících podmínek, legislativy a norem často nejsou legální, a některé parkující auta navíc ohrožují bezpečnost provozu či chodců. I na radnici se dlouhodobě setkáváme s náměty od občanů stran parkování a snažíme se je individuálně posoudit a případně požádat Odbor dopravy o realizaci vhodného opatření. Z již uskutečněných příkladů rezidentního parkování v jiných městských částech vyplývá (dle informací OD MMB), že realizovaná opatření zvyšují bezpečnost provozu. Co se týče příjmů města Brna v souvislosti s poplatkem za rezidentní parkování, činí výběr dle zástupkyně OD MMB při aktuální registraci asi 36 tisíc rezidentů každoročně okolo 7 miliónů korun. Rozpočet statutárního města Brna se pro srovnání v současnosti pohybuje okolo 19 miliard korun. Příjmy získané z výběru poplatku tak pouze částečně pokrývají náklady na zavádění tohoto systému v rámci Brna a plynou do Fondu mobility, který se využívá na budování nových parkovacích kapacit v rámci města v místech, kde je jejich zřízení možné. Problémem v naší městské části je, jak také zaznělo v debatě, že dlouhodobě neexistují vhodné pozemky ve vlastnictví města, které by se daly využít k výstavbě parkoviště.

Pokud jde o názory na zapojení městské části do celoměstského systému, zazněla například sílící obava z nárůstu aut nerezidentů na území městské části, k němuž již v poslední době dochází, a zejména v blízké budoucnosti (rozšiřování systému rezidentního parkování v Králově Poli a jeho zavádění v Medlánkách). Již dnes lze sledovat rostoucí naplněnost zdejších parkovacích ploch, počet obyvatel s trvalým pobytem se přitom příliš nezvyšuje. Jak také zaznělo ze strany zástupkyně OD MMB, zkušenosti z již zavedených oblastí jsou převážně dobré a provázené pozitivním ohlasem i od rezidentů. Připustila, že v některých místech tento systém situaci nezlepšil, ale ani nezhoršil. To jsou však případy lokalit blíže k centru (Grohova, Konečného náměstí, Veveří), kde už dnes je skutečně velký počet obyvatel s trvalým pobytem a zároveň velice nízký počet parkovacích stání.

Je nepochybné, že tento systém není dokonalý a má své výhody i nevýhody, nicméně přímo do jeho podoby a fungování městská část mluvit nemůže. Můžeme pouze vyjádřit (ne)zájem o zapojení do něj. V neposlední řadě také jako podpůrný argument zaznělo zvýšení počtu rezidentů. To znamená pro město Brno zvýšení daňových příjmů, které plynou na zajištění veřejných služeb (např. veřejná doprava, péče o zeleň, mateřské a základní školství), které více či méně čerpáme všichni. Uvědomuji si, že se jedná o záležitost přímo se nedotýkající parkování, ale při vědomí skutečnosti, že Brno je také studentské město, a navíc v rámci trhu práce láká desítky tisíc lidí, kteří zde přes týden přespávají, považuji za vhodné zmínit i toto. Při blízkosti Technologického centra, univerzit nebo i centra města je vhodným příkladem svědčícím pro zavedení rezidentního parkování člověk, který v naší čtvrti bydlí a auto zde parkuje také přes noc, což je doba, na kterou regulace v parkovací zóně C (ta by se nás týkala) cílí. Ve městech metropolitního charakteru, jakým je i Brno, se vyskytuje krátkodobě, ale i dlouhodobě výrazně větší počet lidí, než je obyvatel s trvalým pobytem. Dle aktuálních údajů se počet obyvatel města Brna s trvalým pobytem pohybuje okolo 380 000, nicméně počet fyzicky přítomných lidí dle dat mobilních operátorů – údaj zjišťovaný městem Brnem v nedávné minulosti – dosahuje přes týden až 491 000 (zdroje: ČSÚ, data.brno.cz). To je až o 29 procent více – a řada z nich dojíždí do města Brna jak ke krátkodobému, tak i dlouhodobému pobytu.

Důležitá je určitě také praktická stránka případného zavádění systému. Pakliže by se městská část rozhodla do rezidentního parkování zapojit, následovala by poměrně dlouhá fáze přípravy, spočívající především v projektování. Z dosavadní praxe vyplývá, že každé místo a každá ulice jsou řešeny zvlášť a s individuálním přístupem. Osvědčuje se také postup, kdy se ulice do detailu fyzicky prochází za účasti projektanta, zástupce Odboru dopravy, zástupce městské části – a je možná, běžná a žádoucí účast místních obyvatel.

Jak jsem už zmínil, před konečné rozhodnutí bude pravděpodobně v první polovině roku postaveno zastupitelstvo městské části. V každém případě ještě připravujeme anketu, jejímž prostřednictvím se budeme co nejreprezentativnějším způsobem snažit získat zpětnou vazbu i od občanů Řečkovic a Mokré Hory.

Filip Hrůza
místostarosta