Vážného - řečkovická ulice byla pojmenována roku 1946 po profesoru, právníkovi Janu Vážném (* 1. 1. 1891 Praha - + 18. 4. 1942 Mauthausen). Jan Vážný přednášel na právnických fakultách v Praze, Bratislavě a od roku 1927 na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde působil i jako děkan. Zapojil se do ilegálního hnutí vysokoškolských pedagogů, byl zatčen gestapem, převezen do koncentračního tábora Mauthausen, kde krátce nato zahynul.
Ulice byla poprvé pojmenována roku 1919 Havlíčkova, po Karlu Havlíčku Borovském (1821-1856), českém novináři, buditeli, básníkovi. Počátkem války bylo její jméno poněmčeno na Havlíčekgasse. Od roku 1942 byla ulice přejmenována na Unterm Scheideweg - Pod rozcestím, podle polohy blízko rozcestí k Medlánkám, česká varianta zůstala i po válce a od roku 1946 nese jméno Vážného.
Veselka - řečkovická ulice, jejíž název se stále dokola, dalo by říci vesele měnil. Prozatím poslední pojmenování je z roku 1946, a to podle blízkého návrší, kterému se říká Veselka. Dříve však ulice nesla méně lichotivý název V jámě, a to od roku 1927 podle terénu. Hned roku následujícího dostala ulice jméno důstojnější - Nerudova, po spisovateli Janu Nerudovi (1834-1891). Roku 1932 se poprvé objevuje v názvu blízké návrší - Pod Veselkou, po začátku války německy Unterm Vergnügungshang, možná kvůli obtížnosti německého překladu se v roce 1942 vrátili k Jámě, resp. Grubengasse. Po válce česky V jámě a od roku 1946 máme Veselku.
Vitáskova - ulici najdeme na rozhraní Řečkovic a Medlánek a pojmenována byla roku 1991 po Františku Vitáskovi (* 7. 1. 1890 Velká Bystřice - + 19. 8. 1973 Brno), významném profesorovi geografie na Masarykově univerzitě. Myslím, že přejmenovaní ulice v roce 1991 její obyvatelé spíše uvítali, předtím se totiž od roku 1972 jmenovala ulice JZD, podle dobového nadšení a souhlasu s nucenou kolektivizací zemědělství.
Vlasty Pittnerové - řečkovická ulice, která byla poprvé pojmenována roku 1971 po Vlastě Pittnerové (* 1. 1. 1858 Polná - + 8. 3. 1926 Praha), oblíbené spisovatelce žánrových povídek a ženských románů. Na svou dobu byla poměrně pokroková, sice se na nátlak otce provdala za staršího vdovce s dospívajícími dcerami, ale od muže po neshodách odešla, odstěhovala se do Prahy a živila se psaním povídek, románů a článků do časopisů. Bývá proto označována za první českou profesionální spisovatelku.
Vránova - tato ulice, ležící v Řečkovicích, dostala své jméno roku 1965 po Františku Vránovi (* 27. 1. 1914 Přerov - + 30. 9. 1944 Karpaty), důstojníkovi 1. čs. armádního sboru v bývalém SSSR. Jisté je, že padl v bojích o Dukelský průsmyk, ale neví se přesně jak, buď byl zastřelen po opuštění zasaženého tanku, nebo podle druhé varianty byl zajat a po výslechu zavražděn střelou do týla.
První jméno ulice nesla od roku 1927 podle starého názvu místní polní tratě, a to Na žlebcích, roku 1939 německy In der Mulde, po válce opět česky Na žlebcích, roku 1946 poprvé Vránova, ale část ulice nesla jméno Kolaříkova, a konečně od roku 1965 celá ulice s jedním názvem Vránova.
Mgr. Dana Malíková