V průběhu letošního školního roku se nám na ZŠ Horácké nám. podařilo zrealizovat výměnu, a to v pořadí již druhou s holandskou školou z městečka Naaldwijk. Naši žáci pobývali v Holandsku před Vánoci a holandští studenti nás navštívili na jaře. Jedná se a akci, kterou bychom nebyli schopni zorganizovat bez podpory rodičů zúčastněných dětí, kterým bychom touto cestou chtěli poděkovat za jejich iniciativu a ochotu. Děti se v průběhu výměny podívaly na řadu zajímavých míst v Holandsku a pobyt v České republice byl zaměřen na poznávání jižní Moravy. Po ukončení výměny jsme všechny zúčastněné požádali o zpětnou vazbu. Zajímal nás jejich pohled na klady a případné zápory. Níže uvádíme zajímavé výroky ze strany rodičů. Přeji příjemné počtení!
Bradley byl milý a slušný kluk, vše doma bez problémů, anglicky jsme se domluvili ok – já jako maminka jsem si procvičila angličtinu asi z rodiny nejvíce, akorát a také díky „ztrátě“ osobního dokladu jsem si měla příležitost více promluvit i s holandskými učiteli anglicky při návštěvě cizinecké policie v Brně a pak během výletu do Lednice a při prohlídce zámku, parku, minaretu. (D. Jelínková)
Výměnný pobyt škol je určitě výborná věc. Dětem rozšíří obzory. Být sám bez rodičů v úplně jiném prostředí, poznat, jak tam lidé běžně žijí, a domluvit se cizím jazykem – to je určitě skvělá zkušenost, kterou by jen tak nezískaly... Ten “náš” Daan mi říkal, že ho překvapuje, že jsme a žijeme podobně jako oni, čekal prý, že budeme o dost jiní. (B. Hudečková)
Chtěl bych Vám a organizátorům celého výměnného pobytu poděkovat a vyjádřit hluboké uznání. Celý projekt hodnotím velmi pozitivně. Děti získaly reálnou představu nejen o životě a kulturních zvyklostech v jiné zemi, ale měly možnost porovnat si své jazykové schopnosti pro základní porozumění se schopnostmi svých vrstevníků z Holandska. V tomto ohledu jistě našly kromě nových kamarádů i motivaci do dalšího sebevzdělávání. Snad to bylo i náhodným výběrem našeho žáka z Holandska, že mi bylo velmi líto a smutno, že projekt již končí, když jsem viděl oboustranné dojetí nových kamarádů při odjezdu domů. (M. Vondruška)
A na závěr připojujeme vtipný a trefný komentář paní Budské:
První fáze začíná ještě před příjezdem.
Drobné opravy domu, které čekaly na své uskutečnění řady týdnů, někdy i let, byly rázem provedeny!
Výměna vodovodní baterie, umístění obrázků na stěnu, zatřena skvrna na stěně, úprava zahrady, odvoz hromady lecčeho z předzahrádky, ostříhání stromů a o úklidu celého domu ani nemluvě! Ještě týden a vrhneme se na pět let plánovanou stavbu podkroví.
V této době byla předčena veškerá má očekávání!
Fáze druhá, samotný příjezd Holanďanky.
Ještě před prvním kontaktem jsme vyplnili dotazník o naší rodině a musím konstatovat, že nám byla vybrána úžasná slečna. Podobný styl bydlení, stejně stará sestra, taky chovala zvířata…
Byla velmi milá, za vše vděčná, respektovala naše zvyky a po dobu jednoho týdne byla naší nejstarší dcerou.
Děti měly program organizovaný školou a dále se domlouvaly samy, naše součinnost nebyla téměř třeba. Pouze zajištění jídla a funkce taxikáře. Takže žádná výrazná změna oproti normálu.
Druhou fázi bych, mimo jiné, nazvala zábavnou etapou a manželství utužujícím týdem!
„Ale ne! Představ si, že sem prošel chodbou a o nic jsem nezakopnul!“
„Jsem to vůbec doma?“
„Viděla jsi pokojíček, na zemi neleží žádné oblečení?“
Při otevření lednice: „ Někdo má narozeniny? To si musím vyfotit, to jsem viděl naposledy o Vánocích!“
„Páááni, v koupelně je toaletní papír! Žádné papírové kapesníky, žádné papírové boxy a kuchyňské role…“
„Děti, pojďte se podívat, na stole je snídaně!“
„Teplá večeře? Jdu o tom napsat mamince!“
Mgr. Lenka Vonášková
Mgr. Tereza Skoumalová
Mgr. Jitka Tomanová