Začalo jedno z nejkrásnějších ročních období a my pokračujeme s rozhovory v rubrice Na kus řeči. Tentokrát jsme zavítali do rozkvetlé zahrady MŠ Novoměstská, kde jsme si povídali s ředitelkou mateřské školky Marií Jelínkovou.
Paní ředitelko, mohla byste se čtenářům krátce představit?
Pocházím z druhého konce Brna, z Tuřan, a do Řečkovic jsem se přestěhovala po svatbě v roce 1992. Mám dvě již dospělé děti. Po skončení střední pedagogické školy jsem začala pracovat jako učitelka v mateřské škole a této práci se věnuji dodnes.
Jak jste se k této práci dostala? Vždy jste chtěla pracovat s malými dětmi?
Malé děti jsem měla ráda už od malička. Moje maminka pracovala jako vychovatelka ve školní družině, takže jsem měla k tomuto povolání blízko, jen jsem chtěla pracovat s menšími dětmi. Po ukončení základní školy jsem podala přihlášky na Střední pedagogickou školu – obor učitelka MŠ - a na zdravotní školu – obor dětská zdravotní sestra. Talentové zkoušky na SPgŠ jsem zvládla, a tak bylo o mém dalším osudu rozhodnuto.
Vedoucí odboru školství na Magistrátu města Brna se jmenuje Jelínek, ředitel ZŠ Novoměstská se jmenuje Jelínek. Jak tomu mám rozumět, jedná se o shodu jmen, nebo o příbuzenské vztahy?
Ano, opravdu se jedná pouze o shodu jmen. Jelínek je třicátým pátým nejčastějším příjmením v ČR a jen v Brně je nás Jelínků 505. Ale i v naší MŠ jsme se již setkali s touto shodou, že dvě děvčátka měla stejné jméno i příjmení a nebyla v žádném příbuzenském vztahu. Jak se říká: „Brno je malé.“
V této rubrice bylo již otištěno mnoho rozhovorů z oblasti školství, ale nikdy nepadla otázka, co obnáší práce ředitelky, jak moc je to náročná agenda.
To první a nejdůležitější je pedagogická činnost - péče o děti, neboť i ředitelka je zároveň učitelkou a přímo pracuje s dětmi ve třídě. Sem spadají též vzdělávací plány, diagnostika a evaluace. Samozřejmě že k provozu školy jsou potřeba i další zaměstnanci (učitelé, provozní, pracovníci školní kuchyně). Dále se ředitelka stará o údržbu objektu a obnovu zařízení, jde zejména o zajištění oprav, pravidelných revizí a kontrol. Nelze vynechat ani účetní činnost – spadá sem tvorba finančních plánů, směrnic, hospodaření s rozpočtem školy, fakturace, sledování nových právních předpisů a nařízení. Spolupráce a jednání s rodiči a dalšími subjekty, např. magistrátem, krajským úřadem, úřadem městské části, základními školami, pedagogicko-psychologickou poradnou, Knihovnou Jiřího Mahena a dalšími institucemi, je oblastí, jíž se ředitelka též musí věnovat.
Kolik má vaše mateřská školka tříd, dětí a zaměstnanců?
Jsme trojtřídní mateřská škola, máme třídu Včeliček, Berušek a Motýlků. V každé třídě je 25 dětí, celkem tedy 75 dětí. Zaměstnanců je nás celkem 11. O děti se stará 5 učitelek, čisté a útulné prostředí zajišťuje školnice a paní provozní a o zdravé a chutné jídlo se nám starají vedoucí školní kuchyně a dvě kuchařky. Od ledna se k nám připojila šikovná školní asistentka, kterou můžeme využít díky projektu z Evropské unie.
Když se dívám kolem sebe, nabývám dojmu, že děti mají pro svou výchovu krásné a moderní prostředí. Mohla byste zmínit nejvýznamnější opravy a investice, které v posledních letech byly realizovány?
V roce 2012 o letních prázdninách proběhla velká rekonstrukce celé budovy, a to jak zevnitř, tak i zvenku. V budově byla vyměněna celá elektroinstalace, ZTI, nové jsou obklady v umývárnách a na WC a došlo také na celkovou rekonstrukci a modernizaci školní kuchyně. V celém objektu byla vyměněna okna, budova byla zateplena a opatřena krásnou novou žluto-oranžovou fasádou. Další rok následovala rekonstrukce zahrady, především úprava terénu, nové chodníky pro bezpečný pohyb dětí a doplnění nových, bezpečnějších herních prvků. Také byla upravena příjezdová komunikace. Nyní postupně, podle toho, co nám dovolí rozpočet, obnovujeme dětský nábytek, hlavně však učební a sportovní pomůcky pro děti.
Podle nového zákona mají mít mateřské školky povinnost od roku 2020 přijímat i dvouleté děti. Jaké máte na toto rozhodnutí názor a dá se to zvládnout? Bojíte se přílivu batolat?
Bojím se hlavně o ty děti. Souhlasím s názorem pana PhDr. Marka Hermana: „První tři roky života jsou absolutní základ našeho života.“ A v tomto období by u dítěte měli být hlavně máma a táta. Nelíbí se mi povinnost přijímat dvouleté děti. Rozhodujícím faktorem by mělo být, zda je takto malé dítě připravené na vstup do mateřské školy, jestli toto odloučení zvládne a psychicky mu to neublíží. Některé i takto malé děti dokážou být velmi společenské a samostatné, ale z praxe vím, že takovýchto dětí je velmi malé procento. Tyto děti potřebují individuální přístup - „mít dospělého jen pro sebe“ a malý kolektiv napodobující rodinné prostředí. Současné personální nastavení v mateřských školách toto bohužel neumožňuje. Dalším důležitým faktorem je přizpůsobení podmínek materiálních, které zahrnují vybavení menším nábytkem a také hračky a pomůcky vhodné pro děti od dvou let atd.
Najdete si při tak náročném zaměstnání čas i na své koníčky?
Relaxace je velmi důležitá, zvlášť v našem psychicky náročném povolání. Proto je pro mě nutné, abych se věnovala koníčkům, při kterých relaxuji. Hraji rekreačně badminton, jezdím na kole a bruslích. Také ráda cestuji, hlavně do přírody a na hory, v létě se věnuji horské turistice a v zimě lyžování. Kromě sportu si také ráda přečtu zajímavou knihu. Velkou oporou je mi rodina.
Paní ředitelko, děkuji Vám za zajímavý rozhovor a přeji Vám i dětem slunné měsíce plné pohody a úsměvů.
S Marií Jelínkovou si povídal Martin Otčenášek