Rozhovor
Už mezi námi není moc lidí, kteří by měli v rodném listě uveden rok narození 1918. Pan Jan Pokorný se však takovýmto rodným listem může pochlubit. A my se zase rádi pochlubíme, že někdo tak výjimečný žije právě v naší obci. A proto jsme pana Pokorného oslovili, aby nám poskytl rozhovor a představil se i Vám čtenářům.
PhDr. Jan Pokorný se narodil 18. 12. 1918 v Brně na dnešní Staňkově ulici v domě svého dědečka MUDr. Antonína Fleischera, tehdy známého českého lékaře a entomologa. V r. 1936 se rodina přestěhovala do Řečkovic. Po válce působil sedm let jako farář v Prosetíně u Bystřice nad Pernštejnem a začátkem padesátých let se vrátil do Brna, kde byl čtyřicet let farářem v Betlémském kostele na Pellicově ulici a v chrámu Jana Ámose Komenského, tzv. Červeném kostele. V r. 2002 se po úmrtí své ženy se opět přestěhoval do Řečkovic.
Když jste se s rodiči přestěhovali do Řečkovic, bylo Vám 17 let. Jak na to zpětně vzpomínáte?
V r. 1936 rodiče koupili nový rodinný dům v Řečkovicích na Vránově ulici, tehdy Na Žlebcích. Velmi se nám tam líbilo. Již dříve maminka vyučovala francouzštinu na měšťance v dolní škole. Někdy v létě nás děti brávala s sebou, a pak jsme šli pod lesem do Králova Pole. Také jsme se mohli svézt na lodičkách na horním nyní zrušeném, rybníce. Na to jsme se vždycky těšívali. Bydleli jsme už vlastně v přírodě. Měli jsme to kousek do lesa, byly zde krásné procházky, fotbalové hřiště, koupaliště. A v zimě jsme bruslili na zamrzlých rybníčkách a loukách. Chodili jsme rádi do sokolovny do kina.
Když jste se přestěhovali do Řečkovic, byl jste ve věku, kdy jste se rozhodoval o vzdělání a směru svého budoucího života. Vybral jste si velmi zajímavé povolání, které je navíc i posláním. Můžete jej čtenářům přiblížit?
Pro povolání evangelického faráře jsem se rozhodl po těžké nemoci a pod vlivem rodinné tradice. Můj dědeček Václav Pokorný byl první český evangelický farář v Brně. Za jeho působení byl postaven kostel na Pellicově (tehdejší Špilberské) ulici a vedlejší stavení bylo zakoupeno jako fara. Je to krásné místo, s výhledem až na Pálavu. Faráři byli v rodině na otcově i matčině straně už od tolerančního patentu z roku 1781. Na farářské práci jsem měl nejraději kázání a práci s lidmi - tzv. křesťanskou službu, pomoc lidem, návštěvy v nemocnicích a domovech důchodců apod.
Prožil jste několik režimů a hodně životních událostí, kdy se Vám vlastně nejlépe žilo?
Měl jsem spokojené dětství za 1. republiky a pár let po válce mi bylo dobře v Prosetíně na Českomoravské vysočině. Prožil jsem dva totalitní režimy, kdy jsme to neměli vůbec lehké, a nadto ještě 2. světovou válku, kdy Řečkovice dlouho byly ustupujícími Němci ostřelovány z lesů. Ve městě se už oslavovalo a my jsme se schovávali ve sklepě.
S Řečkovicemi byla spjata i Vaše manželka Alena, rozená Matyášová. Její maminka byla Vojtěška Matyášová, osobnost, která byla v Řečkovicích dobře známá. Co se Vám nejvíce vybaví, když si na ni vzpomenete?
Na svou tchyni paní Vojtěšku Matyášovou vzpomínám velmi rád a vděčně. Byla velice laskavá a obětavá, se silným sociálním cítěním. Dlouhá léta byla učitelkou v Řečkovicích a kronikářkou obce.
Ve svém věku se těšíte neuvěřitelně dobré kondici, můžete nám prozradit svůj recept na dlouhověkost?
Myslím, že na své dlouhověkosti člověk velkou zásluhu nemá. Mně osobně možná přispěl pobyt na Vysočině, kde jsem vzhledem ke své práci za každého počasí chodil pěšky, jezdil na kole nebo na lyžích po okolních obcích (někdy až 45 km týdně). Také pomáhá střídmost a vyrovnaná mysl.
Máte nějaké životní krédo, kterým jste se celý život řídil?
Moje životní krédo je křesťanská víra, naděje a láska.
Děkujeme za milý rozhovor a přejeme mnoho zdraví do dalších let.
I v letošním roce pokračují, v souvislosti se vznikem naší republiky v roce 1918, připomínky 100. výročí vzniku či osamostatnění různých organizací, institucí apod.
V sobotu 2. března se Řečkovice proměnily v krásné místo, kterým se linula vůně zabíjačky a každý si zde našel svoji oblíbenou akci. I dnes jsme si ověřili, že občané, sousedky a sousedé, tetky a strécové, jsou u nás srdeční a jedineční. V sobotu ožily tradice a lidé si mohli vybrat hned z několika zaběhlých akcí. Projevila se krása lidského nadšení a dobrovolnické práce, která rozhodně není samozřejmostí. Místní lidovci si pro sousedy připravili masopustní veselici s průvodem masek, který prošel centrem Řečkovic a zakotvil na Orláku, kde si všichni příchozí vychutnávali domácí zabíjačkové speciality a poslouchali jedinečné vystoupení cimbálové muziky, kterou vystřídala country kapela Kluci od koní. Kdo vsadil více na folklór, užil si v místní sokolovně Krojovaný ples. Milovníci přírody si zase přišli na své při návštěvě areálu u Mravence lesíka, kde si opekli špekáček.
DDM Helceletka - pobočka Domino, Kořískova 16, Řečkovice, 
DDM Helceletka-pobočka Frikulín, Gromešova 1, Řečkovice, 
Lyžařský výcvikový kurz v Karlově pod Pradědem
Milí čtenáři,
Naše Mateřská škola Brno, Novoměstská 1, se zúčastnila oblastního kola Mateřinka Brno, které se konalo ve středu 6. března 2019 v kulturním centru Semilasso. Z celého Brna se zapojilo 11 mateřských škol. Naše děti vystoupily s hudebně-pohybovým představením „Popeláři“, které bylo originální a dle potlesku diváků zaujalo. Děkujeme všem vystupujícím dětem i rodičům za podporu a spolupráci při přípravě na vystoupení.
