Spolek, tehdy občanské sdružení, založili aktivní rodiče s cílem vybudovat místo, kde se mohou setkávat a sdílet své starosti i radosti, kde se mohou realizovat a spojit své síly ve snaze udělat Brno lepším místem pro život rodin.
Touto filozofií se řídí MaTáTa i nadále, a tak jsou všechny naše aktivity zaměřeny na podporu kontaktního rodičovství, zdravý životní styl a vzájemnou pomoc a vzdělávání. Našimi nejčastějšími návštěvníky jsou sice maminky s malými dětmi, ale každoročně pořádáme několik akcí, které osloví celou rodinu.
Díky podpoře Zastupitelstva městské části Brno-Řečkovice a Mokrá Hora jsou to například Den dětí nebo Den na dopravním hřišti. A již od 10. 10. do 15. 10. nás v medlánecké Sýpce čeká velmi oblíbený Podzimní bazárek, kde zprostředkováváme rodinám prodej a nákup potřeb pro děti každého věku. V průběhu Bazárku také nabízíme možnost darovat oblečení či obuv na charitu.
Zveme Vás do naší otevřené herny na Horáckém náměstí 12, a také na náš web: www.matata.cz.

Kateřina Loučková

Vážení občané,

jsem maminkou žačky, která navštěvovala základní školu Novoměstská 21 v Řečkovicích. Při přechodu na druhý stupeň ze ZŠ v Lelekovicích jsme hledali školu, kde bude výuka francouzského jazyka, příjemné prostředí a dobrý učitelský sbor. Toho všeho se mojí dceři v plné míře dostalo a navíc si zde našla i moc fajn kamarády. Tímto bych chtěla velmi poděkovat paní ředitelce Evě Barákové za její práci, za to, jaký vytvořila učitelský sbor, prostředí pro žáky i pro další aktivity týkající se školy. Poděkování za poctivou práci náleží též paní zástupkyni Danuši Hadačové.
Jen doufám, že je nás takových více, a že jejich skoro čtvrt století práce bylo náležitě oceněno.

S přáním pohodových dnů a pevného zdraví

Renáta Jahodová

Pracovat s keramickou hlínou, ušít hračku, vyrábět z drátu, plést košíky, vyřezat dřevěnou lžičku, vytvořit ošatku ze slámy, filcovat – to všechno a mnoho dalšího si můžete vyzkoušet na Lipce. Kurzy jsou vhodné pro každého, kdo chce tvořit, hledá inspiraci, aktivní odpočinek nebo jen čas a prostor na rukodělnou činnost. Na výtvarné a řemeslné kurzy se specializuje pracoviště Lipová, kde začínají již 5. října. Jejich přehled najdete na adrese www.lipka.cz/lipova-remeslne-kurzy a do všech se již můžete přihlásit.
Kromě tradičních kurzů pro dospělé Lipka pro letošek připravila tři novinky, které potěší rodiče menších dětí. První novinkou je cyklus Plácání z hlíny, který během roku nabízí čtyři středeční odpoledne, během nichž mohou tvořit společně rodiče s dětmi od 3 let. Témata i činnosti vždy budou souviset s ročními obdobími, začínáme 5. října kurzem Podzimní hrátky s listy.
Druhou novinkou je tvoření pro miminka. V rámci dvou odpolední vložíme svou představivost, lásku i čas do tvoření s textilem a vyrobíme hračky pro nejmenší. Tato setkání jsou vhodná především pro ty, kdo čekají přírůstek do rodiny či do party.
Třetí novinku uvítají ti, kdo si musí výtvarné činnosti odepírat proto, že mají příliš malé děti a těžko pro ně shánějí hlídání. Těm nabízíme 3 pondělní řemeslné kurzy s hlídáním dětí ve věku od 1,5 do 4 let. Začínáme 14. listopadu, kdy budeme filcovat šperky a jiné drobnosti, třeba kytky, dredy a další ozdoby do vlasů anebo přívěsky na klíče či batohy.
A jestli už začínáte pomalu přemýšlet nad Vánocemi, tak s rukodělnými kurzy můžete své blízké potěšit hned dvojím způsobem: vlastnoručně vyrobeným dárkem anebo originálním dárkovým poukazem na vybraný tvořivý kurz. Ten vám ráda vystaví Pavlína Veselá (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., 543 211 264).

Článek O poloze brněnského nádraží rozhodneme v referendu my, pomoct můžete všichni, stejně jako článek Referendum je past, zveřejněný v minulém čísle Řeči, nevyjadřují stanovisko městské části Brno-Řečkovice a Mokrá Hora. Ke zveřejnění dochází z důvodu zajištění srovnatelných podmínek pro navrhovatele referenda i jeho odpůrce.
V článku Referendum je past, který jsme zveřejnili v září, autor Robert Kotzian polemizuje s posláním referenda o poloze brněnského nádraží a doporučuje se ho nezúčastnit, závěrem odkazuje na internetové stránky spolku Brno+ www.referendum2016.cz.
Ing. Oliver Pospíšil, předseda komise pro přípravu zpravodaje Řeč

Již 7. a 8. října budou moct všichni lidé s trvalým bydlištěm v Brně rozhodnout o budoucím rozvoji svého města. Spolu s krajskými volbami totiž proběhne referendum o poloze brněnského nádraží, ve kterém můžeme my, občané a občanky Brna, konečně definitivně říct, zda chceme modernizovat nádraží v centru a nebo jej odsunout o kilometr dál na jih.
Referendum bude mít dvě otázky. Odpověď ano v první otázce zajistí, že se nádraží bude modernizovat v dosavadní poloze. Odpověď ano v druhé otázce zajistí, že se o finální podobě brněnského nádraží rozhodne v otevřených návrhových soutěžích, což zamezí korupci.
Podle všech průzkumů si většina lidí v Brně přeje moderní nádraží v dosavadní poloze, odkud se dá pohodlně dojít pěšky všude do centra a díky propracovanému systému veřejné dopravy i bez problému dojet do všech koutů města. Nádraží v centru je navíc důležité pro tisíce lidí, kteří denně dojíždějí do Brna za prací.
Proti jsou pouze vlivné mocenské skupiny s přímými vazbami na ODS. Lidé z občanského sdružení Brnění již v minulosti vypátrali, že pozemky v jižním centru (kam by se nádraží přesouvalo) nakoupila Taťána Turziková z firmy J&T. Z finanční skupiny zase vedou nitky k akciové společnosti BNSD bývalého zastupitele za ODS Jiřího Hose, která si na 50 let výhodně pronajala budovu současného nádraží.
Referendum zaručí, že náš hlas bude skutečně slyšet. Aby však bylo právně závazné, musí k němu přijít minimálně 35 procent lidí s trvalým bydlištěm v Brně.

Lacinova - řečkovická ulice pojmenovaná roku 1976 po Bohdanu Lacinovi (*15. 2. 1912 Sněžné na Vysočině - + 6. 7. 1971 Brno), brněnském malíři, grafikovi, sochaři, knižním ilustrátorovi. Byl hlavním výtvarníkem časopisu Host do domu. Po vysokoškolském studiu, započatém na VUT v Brně a v roce 1937 dokončeném na architektuře v Praze, působil na gymnáziu v Boskovicích, na uměleckých školách v Brně a od roku 1962 až do své smrti na katedře dějin umění Filozofické fakulty UJEP v Brně.

Ladova - další novější řečkovická ulice nese své jméno od roku 1976 po Josefu Ladovi (*17. 12. 1887 Hrusice - +14. 12. 1957 Praha), známém českém malíři, ilustrátorovi a spisovateli. Narodil se do ševcovské rodiny jako nejmladší ze čtyř dětí. Jako půlroční si poranil oko, když upadl na ševcovský nůž, a od té doby viděl jen na jedno. Kreslit se naučil dříve než psát a pro tuto zálibu a nadání bylo rozhodnuto, že se vyučí malířem pokojů a divadelních dekorací. Toto učení však opustil a výuční list získal v dílně u knihaře Karáska. Zároveň navštěvoval večerní kurzy kreslení na pražské UMPRUM, kam byl nakonec přijat i na denní studium. Školu však opustil a začal se věnovat samostatné výtvarné činnosti. K jeho nejznámějším pracem patří ilustrace Osudů dobrého vojáka Švejka (ke Švejkovi nakreslil 1339 kreseb) a kniha pro děti, kterou sám napsal, Kocour Mikeš.

Letovická - tato ulice v Řečkovicích je od roku 1971 pojmenována podle města Letovice, ležícího severně od Brna.

Loučky - krátká řečkovická ulice jen s několika čísly popisnými nese své jméno od roku 1946 podle starého názvu místní polní tratě. V minulosti tomu bylo podobně, v roce 1932 Na loučkách, od roku 1939 německy In den Wiesen, po válce opět Na loučkách a roku 1946 byl název zkrácen na Loučky.

V sérii rozhovorů s členy zastupitelstva městské části si tentokrát budeme povídat s Ing. Jiřím Růžičkou, zvoleným za politické hnutí „Sdružení nestraníků“.

Veřejnost naší městské části Tě zná především jako sportovce a starostu Sokolské tělocvičné jednoty. Zároveň jsi se ale rozhodl vstoupit na kolbiště komunální politiky. Co vede sportovce a sokola k takovému rozhodnutí?
Historicky vzato, Sokolské jednoty jsou tradičním českým občanským spolkem, který vznikl v roce 1862 (v Řečkovicích působí Sokol od roku 1900) a je svým účelem a obsahovým určením rozhodující silou společenského života v obci. Proto osobně a snad i z titulu zmíněné funkce pokládám za samozřejmost být aktivním účastníkem komunální politiky.
Mohl bys nám připomenout, kdy jsi začal se sportem a jak ses dostal k sokolské myšlence? Co se Ti na sokolském hnutí líbí i v 21. století? Má podle Tebe sokolská myšlenka stále co říci dnešní generaci?
Založením jsem sportovcem tělem i duší, takže pohyb a sport je součástí mého života již od dětství. Začínal jsem v sokolské jednotě všestrannými cvičeními, následoval fotbal, atletika, basketbal, ostatní míčové hry, lyžování, vodáctví i horolezectví. Nyní rekreačně provozuji cyklistiku. Druhá část otázky, vztahující se k sokolským myšlenkám, není těžká, ale je na dlouhé povídání. V poslední době probíhají u nás zásadní společenské proměny, které mají vliv i na naše chování, mravní hodnoty a celkový způsob života. Sokolské chápání tělesného cvičení, pohybu a kultury je neoddělitelnou součástí zdravého životního stylu moderních lidí všech věkových skupin.
Nedávno jsi mi na radnici představil studii obnovy sokolského sportoviště na Prumperku. Můžeš ji prosím čtenářům stručně přiblížit?
Při výstavbě sídliště v 70. letech minulého století byla naše jednota donucena prodat hřiště a ostatní pozemky u sokolovny. Na nevyhovujících náhradních volejbalových kurtech za Gymnáziem jsme souhlasili s výstavbou krytého bazénu, který je pro naši městskou část velice dobrou investicí. Venkovní hřiště nám pro naši sportovní činnost dlouhodobě chybí, a proto máme připraven projekt „Sportoviště se zázemím Prumperk“. Na stavbu máme vydáno právoplatné stavební povolení. Chybí jen získat peníze, a po realizaci se budeme moci těšit na moderní víceúčelové sportoviště o velikosti 4 kurtů, nebude chybět odpovídající sociální a společenské zázemí s venkovními hracími a posilovacími prvky i dostatečným velkým parkovištěm pro osobní automobily.

Základní školu Novoměstská 21 čeká s novým školním rokem změna ředitele. Dlouholetá ředitelka školy Mgr. Eva Baráková, která odešla na penzi, předává pomyslný štafetový kolík novému řediteli, Mgr. Josefu Jelínkovi.

Mgr. Josef Jelínek, 49 let, vystudoval Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity.

• Nejlepší střelec historie v československé a české basketbalové lize.

• 169 startů v reprezentačních družstvech mužů ČSSR a ČR

• Pětkrát mistr republiky.

• Pětkrát nejlepší basketbalový ligový střelec.

• V roce 1990 vyhlášen nejlepším sportovcem města Brna.

Před prázdninami jste byl jmenován novým ředitelem ZŠ Novoměstská 21. Prozraďte, s jakými pocity půjdete po prázdninách do školy?
Přirovnal bych to k prvňáčkovi, který jde poprvé do školy, těší se a neví, co ho čeká. Vzhledem k tomu, že na škole budu působit šestým rokem a znám kolektiv učitelů, tak se na práci s nimi, ale i žáky a v neposlední řadě s rodiči těším.
Jaké budou Vaše priority ve vedení školy?
ZŠ Novoměstská by měla být určena nejen pro běžné žáky a aktivní děti, ale pro všechny žáky se zájmem o sport obecně, tzn. pro žáky, kteří spolu se svými rodiči vnímají pohyb jako jednu ze základních hodnot, jako nedílnou součást zdravého životního stylu.
To jste mi trochu nahrál na smeč. Hodně pedagogů vnímá téma inkluzivního vzdělávání jako velmi kontroverzní. Co Vy a inkluze?
My jako škola vzhledem k tomu, že součástí naší budovy je i škola sluchově postižených, jsme velmi úzce spolupracovali s žáky s tímto postižením, ale i dalšími žáky s lehčími poruchami učení za spolupráce asistentů. Nicméně jsem si vědom, že pro žáky se speciálními poruchami učení bude velmi obtížné splnit všechna pětistupňová podpůrná opatření, která tito žáci potřebují, a to zejména z hlediska možností naší školy. Samozřejmě se budeme snažit udělat maximum ve spolupráci se zřizovatelem.
Považujete za výhodu, že jste na škole působil jako učitel?
Určitě ano, poněvadž znám klima, silné stránky školy, u kterých bych rád zůstal, a pokračoval v nich, ale zároveň znám i místa, ve kterých naše škola silná nebyla, a na těch budu chtít určitě zapracovat tak, aby byli všichni spojenější.

S vedoucím „Domova pro osoby se zdravotním postižením Tereza – Terezy Novákové 62a“ Karlem Bernáškem jsme si nepovídali o žádném děvčeti, jak by mohl název článku napovídat, ale o zajímavém a velmi potřebném zařízení sociální péče, které v naší městské části funguje. S Karlem se známe už mnoho let, pravidelně se potkáváme na akcích Domova Tereza.
Karle, mohl bys v krátkosti představit Domov Tereza těm čtenářům, kteří ho neznají?
Úřední název je vskutku krkolomný „Domov pro osoby se zdravotním postižením“. Lidsky řečeno domov pro spoluobčany s těžším mentálním a provázejícím tělesným postižením. Snažíme se být pro naše uživatele nejen domovem podle názvu, ale hlavně domáckým prostředím, kde se cítí dobře, bezpečně, kde mohou rozvíjet své schopnosti a zažívat pro ně nesnadno dostupné zážitky běžného života. Důležité je říci i to, že jsme zařízení s celoročním provozem a mimo to nabízíme i tzv. odlehčovací službu. Ta je hlavně pro rodiče, kteří si čas od času potřebují odpočinout od těžké péče, navštívit úřady, či mít chvilku pro sebe.
Co Tě vlastně vedlo k tomu stát se vedoucím právě Domova Tereza?
Byli to moji rodiče, u kterých jsem viděl, jak je krásné a důležité pomáhat nemocným a postiženým lidem. Vždy to ovšem nebyly jen okamžiky příjemné, ba naopak. Těch bolavých bylo příliš mnoho na to, abych stál opodál. A tak jsem se z politiky a školství posunoval blíže do sociální oblasti, až mě osud zavál na Terezu. Zde jsem našel své naplnění.
Už několik let v Řečkovicích pořádáte Strom života. Kdo vlastně přišel s myšlenkou této akce?
Otcem tradice je tehdejší vedoucí Domova Petr Nováček. Tato akce má také mnoho kmotrů, bez kterých by tradice nezačala a nemohla by pokračovat. Jsi to Ty, Olivere, a také Marek Viskot. Samozřejmě i mnoho dalších. Prostě lidé, kteří mají srdce a náš Domov podporují, za což všem patří velké poděkování.

Čeká nás referendum o brněnském železničním uzlu. Desítky let připravovaný projekt přestavby železničního uzlu Brno se stal obětí politických zájmů. Přitom Brno i Jihomoravský kraj naléhavě potřebují, aby byl co nejdříve uskutečněn.
Přestavbu železničního uzlu Brno je možné provést v jedné ze dvou variant nazvaných Řeka a Petrov. Obě varianty znamenají výstavbu nového nádraží a liší se zejména jeho polohou. Posuzována je i tzv. nulová varianta, tj. pouhá oprava dosavadního nádraží. Ta by však znamenala konec nadějí města na zapojení vysokorychlostních tratí do hlavního nádraží a vymazání Brna z mapy evropských dopravních tras.
Dopadne-li referendum tak, jak si přejí aktivisté, kteří nám jej vnutili, zůstane nám na desítky let pouze nulová varianta. Existuje proto pouze jediné doporučení, které lze dát: referenda se neúčastnit. Víme, že doporučovat neúčast na hlasování je v demokracii neobvyklé. Nyní však dochází ke zneužití institutu referenda v zájmu aktivistů a jiné doporučení dát nelze.
Referendum se koná proto, že tito aktivisté v roce 2014 nasbírali dostatek podpisů nutných k tomu, aby zastupitelstvo města Brna muselo referendum vyhlásit. Během sbírání podpisů lidem lhali, že v referendu si budou moci vybrat mezi dvěma možnými polohami nádraží. Lidé připojovali své podpisy v přesvědčení, že právě takové rozhodnutí referendum umožní. To však není pravda.
Hlasování o otázce č. 1 bude rozhodováním o tom, zda chceme nulovou variantu (odpověď „ANO“), nebo má otázka polohy nového nádraží zůstat nadále otevřená (odpověď „NE“). Hlasování o otázce č. 2 bude rozhodováním o tom, zda chceme, aby byly zastaveny přípravy nového železničního uzlu (odpověď „ANO“), nebo to nechceme (odpověď „NE“). Avšak pozor, referendum je past. Nenechte se napálit!
Účastí v tomto referendu byste se postavili proti městu. Bez ohledu na to, jak byste hlasovali. I kdybyste vhodili prázdný lístek nebo znehodnocený lístek.
Další informace našeho spolku k referendu najdete na stránkách www.referendum2016.cz

Robert Kotzian,
předseda Brno+

Dopřejte Vašim dětem další rozvoj a výuku, která baví, v atraktivních kroužcích na Gromešově! Začátek kroužků od 3. 10. 2016
Přehled všech kroužků: www.helceletka.cz
Dále Vás zveme na akce v září
RODINNÝ DEN v KLUBU FRIKULÍN pro děti od 2 let, 6. + 7. + 8. září: 8.00 – 13.00
(akce zdarma , info: Z. Červinková, tel. 721 079 626)
Společné hrátky a tvoření. Frikulín nabízí program před vstupem do MŠ. Provozní doba: 8.00 – 13.30. Nové děti mohou mít pak 3x doprovod rodičů max. do 10.00 hod. Program od 10.00. V září a říjnu máme otevřeno od úterý do čtvrtka. Docházka: Typ 1.: 60 Kč/ hodina , Typ 2.: novinka od 1. 9. 2016 3000 Kč /20 bloků (dny však musí být vybrány během 2 měsíců od první návštěvy). V ceně: veškerý výtvarný a výukový materiál, kroužek hudby, cvičení, rozvoj řeči. Přihlášky: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., Š. Lokajová, tel. 606 110 970.
Zápisové pondělní hrátky a dílničky, 9.00 -12. 00, 15.00-17.00
pro rodiče s dětmi, děti ZŠ, otevřená zahrada, hry. Rádi poradíme s výběrem aktivity, představíme širokou nabídku činností. Od září se můžete těšit na nový systém přihlašování přes internet.
12. září SLAMÁČEK – věneček ze slámy, řetězy ze slámy
19. září HLIŇÁČEK – keramické tvoření
26. září VLŇÁČEK – hrátky s ovečkami, tvoříme z vlny
Farmářské dovádění, 23. září - od 15.00 do 18.00
Hrátky na téma domácích zvířat a našich oveček, bylinek. Razítka z brambor, výroba větrníků. Cena: 60 Kč/děti, 40 Kč/dospělý. V ceně pečení klasických kynutých buchet!
Info: Š. Lokajová, tel. 606 110 970, děkujeme za rezervaci.

Doprovodné společné vaření specialit pod vedením Z. Červinkové (rezervace: tel. 721 079 626), cena dle vlastní konzumace. Možnost opékání špekáčků (dle zájmu s sebou).

Domino, Kořískova 16, Brno-Řečkovice
pobočka Domu dětí a mládeže Brno, Helceletova, příspěvková organizace
tel: 725 803 059, Mgr. Jana Podzemná
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., www.helceletka.cz/domino

Nabízíme především kroužky pro děti zaměřené výtvarně a na keramiku. Také keramiku a akce pro dospělé, kde si mohou vyzkoušet různé rukodělné techniky (pedig, vinuté perly, dekorativní vazby apod.). Pro nejmenší děti v doprovodu rodičů máme v dopoledních hodinách Baby ateliér a Baby hňácání, což jsou výtvarné kroužky, kde se mohou vyřádit i nejmenší děti cca od 2 let.

Zápisy on-line na našem webu budou otevřeny od září. Na webu najdete i přehled kroužků na nový šk. rok. Jinak pište na výše uvedený e-mail nebo navštivte den otevřených dveří. Budeme se na vás těšit.

DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ – středa 14. 9. 2016 od 15 do 18 hod. Odevzdání přihlášek, prohlídka dílen, informace o kroužcích, volná místa.
Kroužky si můžete následně nezávazně vyzkoušet ve zkušebním týdnu od 26. 9 do 29. 9. 2016.
Činnost v kroužcích začne od 3. 10. 2016.

červenec 2016

Terezie FASOROVÁ 91 let
František HROŠ 90 let
Anna BARTOŠOVÁ 90 let
Milan NAVRÁTIL 85 let
Jaroslav ČECH 85 let
Jan FAJKUS 85 let
Jaroslava HRONOVÁ 85 let
Jindřiška DAŇKOVÁ 85 let
Marie PANTŮČKOVÁ 85 let
Hana FLÉGLOVÁ 85 let
Dagmar ROTTOVÁ 85 let
Luboslava ŠIMKOVÁ 85 let
Alois FIALA 80 let
Vladislav HOLZER 80 let
Rudolf SIROVÁTKA 80 let
Drahomíra POKOROVÁ 80 let
Libuše MARUŠKOVÁ 80 let
Radoslava ONDŘÍKOVÁ 80 let

srpen 2016

Rudolf FINTES 93 let
Václav CEJPEK 92 let
Emílie MOLIŠOVÁ 91 let
Eva STÝSKALÍKOVÁ 90 let
Josef RADIMĚŘ 85 let
Antonie AUDOVÁ 85 let
Drahomíra CHVÁTALOVÁ 85 let
Antonín POKORNÝ 80 let
Jaroslav BRZOBOHATÝ 80 let
Marie GAVROŇOVÁ 80 let
Dobromila POKOROVÁ 80 let
Olga FRŰHAUFOVÁ 80 let
Mária KULIČKOVÁ 80 let

Srdečně blahopřejeme.

Nebýt hodinového pořadu, který na konci loňského roku bez větší upoutávky a reklamy odvysílala ČT a který jsem náhodně zachytil, dodnes bych nevěděl téměř nic o Davidu Zeisbergerovi a slávě Moravských bratří na americkém pobřeží Velkých jezer v polovině 18. století. Odtud už byl jen malý kousek ke kontaktu s Muzeem Moravských bratří v Suchdolu nad Odrou. Tam jsme se počátkem července, jako reprezentace našeho ZMČ vypravili, abychom se dověděli víc a dohovořili budoucí spolupráci. Věřte, bude to stát za to.
Psal se 12. květen l. P. 1724, když pětice mladých, dobře situovaných mužů ze severomoravského Zauchtentalu (dnes Suchdolu nad Odrou) dorazila po jedenáctidenním pěším putování do cíle své cesty, do osady zvané Herrnhut (Ochranov) v Horní Lužici nedaleko Zittau (Žitavy), na panství Nicolause Ludwiga hr. Zinzendrofa. Cesta dlouhá přes 350 km měla tyto muže, členy rozprášené evangelické (Komenského) Jednoty bratrské přivést do země zaslíbené, kde nebudou pronásledováni za svoji náboženskou víru. Že tímto svým rozhodnutím položí základy ke vzniku nové větve Jednoty bratrské, dnes po celém světě známé jako Moravští bratři, jistě tehdy netušili.
Zde musím udělat malou odbočku do současnosti, resp. doby nedávno minulé, kdy byla v Československu a České republice řešena, avšak nevyřešena otázka moravanství. Období počátku 18. století, kde svoje vyprávění o Moravských bratřích začínám, se nerozdělovali obyvatelé dle jazyka, jímž hovořili, nýbrž dle teritoriální, tedy zemské příslušnosti. Na severní Moravě a v podhůří Jeseníků žili tehdy Moravané hovořící převážně německy, na rozdíl od střední a jižní Moravy, kde Moravané hovořili moravštinou - jazykem velmi blízkým dnešní češtině. Všichni, bez rozdílu mateřského jazyka, ale byli Moravany. V okruhu potomků Komenského Jednoty bratrské na severní Moravě tou dobou panoval zvyk používání jako křestních jmen biblických jmen starozákonních. V Suchdolu se největší oblibě těšilo jméno David, což vedlo k četným problémům, a bylo proto nutno pro odlišení jeho nositelů používat přízviska.

V úterý 26. července se na tábořiště řečkovických skautů, které leží nedaleko obce Uhřínov u Velkého Meziříčí, sjelo přes 100 členů střediska a přátel skautingu. Důvodem setkání bylo odhalení pomníku našemu dlouholetému členovi a činovníkovi Josefu Bořeckému – Padovi. Ceremoniál začal mší svatou, kterou sloužil p. Josef Glogar – Kraky, skautský kněz, který má k mnoha členům našeho střediska velmi blízko. Po mši krátce Pada připoměli Pavel Vedra a Jiří Libus. Pomník ve skautském duchu, do poslední chvíle zakrytý celtou, odhalili Padova manželka Míla, bratr Karel a synové Jan a Petr.
Pad vedl v našem středisku oddíly více než 20 let. Dokázal vybudovat úžasné tábořiště, které nám všichni v dobrém závidí. Mohli jste jej znát jako zastupitele, vedoucího Orla, organizátora a zakladatele dodnes oblíbených posvícení, masopustů a dalších folklórních tradic. Díky mnoha aktivitám na poli skautingu byla Padovi po odhalení pomníku udělena skautská Medaile díků in memoriam.
Slavnostní okamžiky onoho dne tím ještě neskončily. Za obětavou práci pro řečkovické skautské středisko a brněnský skautský okres obdrželi bronzový stupeň Medaile sv. Jiří Marie Janošková – Želva a Česlav Ulrich – Češa. Želva byla v devadesátých letech klíčovou osobou při obnovení skautingu v Řečkovicích. Středisko poté více jak 12 let vedla a u toho stále působila u dívčího oddílu. Češa v roce 2001 založil a poté 9 let vedl oddíl mladších členů střediska – smečku vlčat, čítající přibližně 50 členů. Je dlouholetým organizátorem Tříkrálových sbírek a akce Betlémské světlo. Je znám i jako člen vedení Orla, člen farní rady a v poslední době i jako předseda spolku Za zdravé Řečkovice. Poté, s příchodem tmy, následoval slibový oheň mladších členů, který zakončil tento den, pro skauty z Řečkovic slavnostní.
Závěrem bych chtěl poděkovat všem, kteří nejrůznějšími způsoby podporují činnost skautů v Řečkovicích; díky Vám středisko nepřetržitě roste po více než 25 let.

Jiří Libus
Vedoucí řečkovického skautského střediska

Mezi stacionářem Naděje na Hapalově ulici a dětmi a dospělými z MŠ Kárníkova 4 dochází více než 15 let k úspěšnému mezigeneračnímu propojení. Děti navštěvují několikrát do roka Naději a svými vystoupeními a vlastnoručně zhotovenými dárky dělají radost klientům tohoto zařízení.
V pondělí 20. června čekalo naše děti v Naději velké překvapení. Všichni zaměstnanci Naděje a především babičky a dědečkové připravili pro děti dopoledne plné her, soutěží, tvoření a na závěr také sladkého mlsání. Společně jsme si zapinkali nafukovacími balónky, zhotovili letní koláž, fandili při soutěžích a také zazpívali. Vzájemně jsme si užili spoustu legrace a bylo nám všem spolu společně dobře. Neformálním setkáváním dětí a seniorů se propojuje dětský svět s moudrostí a zkušenostmi. U malých dětí se tak již od útlého dětství posiluje úcta ke starším lidem a odstraňují se předsudky o stáří. Již nyní se těšíme na plánované podzimní setkání.

Děti a paní učitelky z MŠ Kárníkova 4

K Západi - řečkovická ulice rodinných domů pojmenovaná roku 1985 podle směru ulice k návrší zvanému Zápaď. Ulice nesla v minulosti několik názvů. Nejdříve od roku 1919 Husova (Mistr Jan Hus), roku 1939 poněmčeno na Husgasse, roku 1942 byla ulice přejmenovaná na Schwarzberger Strasse - Černohorská (podle směru k obci Černá Hora), od roku 1945 česky Černohorská, o rok později je ulice opět přejmenovaná podle české spisovatelky Terezy Novákové a nakonec od roku 1985 K Západi.
Karásek - romantický název nese řečkovická ulice, kde ale dnes najdeme jen sídla firem, od roku 1946. Jméno má podle starého místního názvu rybníčku Karásek, který se kdysi nacházel nedaleko ulice. Původně byla roku 1919 pojmenována Hálkova (podle básníka Vítězslava Hálka), roku 1932 přejmenována na Ke Karásku, během války Zum Karasek, 1945 opět česky Ke Karásku a od roku 1946 dosud zkráceně Karásek.
Kárníkova - řečkovická ulice pojmenovaná roku 1971 po Janu Karníkovi, který působil jako lékař, básník, spisovatel a překladatel. Jeho život je spjatý s Novým Městem na Moravě, kde se narodil, pracoval i zemřel. S Brnem ho pojí studium na gymnáziu. Karník je pseudonym, vlastním jménem to byl Josef Svítil (* 16. 8. 1870 - + 27. 12. 1958). Zajímavé je, že ulice je Kárníkova s dlouhým "á", ale příjmení bylo Karník s krátkým "a".

Koláčkova - tato ulice v Řečkovicích se jmenuje od roku 1946 po Františku Koláčkovi (* 9. 12. 1881 Brno - + 7. 5. 1942 Mauthausen). Byl to přírodovědec, působil jako profesor geografie na PřF MU v Brně. V lednu 1942 byl odsouzen stanným soudem v Brně pro rušení veřejného pořádku a bezpečnosti a pro přípravu velezrady k trestu smrti a zabavení veškerého majetku. Rozsudek byl vykonán kolektivně na 72 osobách o pár měsíců později v koncentračním táboře Mauthausen. Ulice byla poprvé pojmenována roku 1919 Mojmírova (dle velkomoravského knížete Mojmíra), roku 1939 německy Mojmirgasse, roku 1942 Quarzgasse - Křemencová (podle druhu podloží, kde se ulice nachází), po válce nesla rok název Křemencová a od roku 1946 Koláčkova.
Kolaříkova - řečkovická ulice se jmenuje po Františku Kolaříkovi (* 26. 9. 1908 Vranov u Brna - + 7. 4. 1942 Osvětim) od roku 1946. Kolařík byl odborným učitelem v Řečkovicích a Medlánkách, pro účast v sokolském odboji byl v říjnu 1941 zatčen a poslán do koncentračního tábora Osvětim, kde následujícího jara zahynul. Ulice byla poprvé pojmenovaná během války, roku 1942 Heuwaggasse - Senovážná (podle polohy ulice v blízkosti obecní váhy), po válce česky Senovážná a od roku 1946 Kolaříkova.

V našem seriálu rozhovorů s členy zastupitelstva městské části se v prázdninovém vydání dostáváme k Jiřímu Prchalovi, který barvy KDU-ČSL hájí v našem zastupitelstvu už druhé volební období.

V povědomí některých našich spoluobčanů jsi jedním z rozvětvené staré řečkovické rodiny Morbacherů. Můžeš nám svoje rodinné kořeny přiblížit?

Dům mých předků, kteří byli po mnoho generací spjati s Řečkovicemi, se nachází na Palackého náměstí. Býval zde mimo jiné až do 50. let minulého století obchod s potravinami a uhlím. Můj dědeček Eugen Morbacher se sem přiženil na konci první republiky. Se svojí ženou Marií měl dvě dcery. V posledních válečných dnech května 1945 však jeho manželka po výbuchu granátu zemřela. Dědeček si proto po čase vzal její sestru Ladislavu a s ní měl další dvě dcery. Jednou z nich je moje matka Anežka. Můj otec Jiří se do Brna přiženil, jeho kořeny jsou v Posázaví, v obci na hranici mezi Vysočinou a středními Čechami. Pocházel z velké rodiny zemědělců. Mým rodným domem byla zmíněná budova na Palackého náměstí. Později šli moji rodiče do bytu na Novoměstskou ulici. Dnes žiji se svojí rodinou na Horáckém náměstí. Jsem tedy rodilý a věrný Řečkovák.

Morbacherové byli tradičně katolíci a lidovci. Ani u tebe tomu není jinak. Byl jsi v tomto směru nějak cíleně veden?

To slovo veden není asi úplně přesné. Mohlo by to svádět k domněnce, že jsem někoho a něco slepě poslouchal a neměl svůj vlastní rozum. Já jsem ale sám toužil po určitém vzoru, po vzdělání a rozhledu. Naši předkové byli věřící lidé a já jsem v tom viděl šanci, jak překonávat určité životní obtíže. Když totiž věříte v dobro, jste šťastnější a odhodlanější. Právě zmíněný dědeček Morbacher, profesí právník, byl tím, kdo mě seznamoval s vírou, dějinami, učil německý jazyk a zdůrazňoval, abych byl svůj a měl všeobecné vědomosti. A kladl mně na srdce, že je důležité ctít tradice a držet s příbuzenstvem pospolu. Naše rozvětvená rodina dnes čítá již téměř 80 lidí. Je velmi hezké, že se nám daří každým rokem se scházet na tzv. memoriálu. Zavzpomínáme vždy na ty, kteří už mezi námi nejsou, a přivítáme do klanu nové tváře. Je často téměř dojemné, když se na začátku vítáme a na konci loučíme. I přesto, že jedni fandíme Kometě, druzí Pardubicím a třetí Zlínu nebo máme rozdílné názory na chuť piva nebo trávení svých dovolených. Víme, že se můžeme jedna rodina spolehnout na druhou, že nikdo nezůstává sám, že jsme, jak se říká, „jeden za všechny a všichni za jednoho.“
Také s politikou jsem se v dospívání setkal a tak jaksi automaticky začal zastávat názory mé rodiny, patřící křesťanské demokracii. Dědeček byl jedním ze zakládajících členů místní organizace lidovců v Řečkovicích v roce 1968.

V pátek 27. května 2016 se opět konal Dětský den za radnicí, pořádaný městskou částí a Sokolem Řečkovice. Samozřejmě jsme se neobešli bez atraktivních lanových soutěží řečkovického Pionýra, které lákají především starší děti. V bohatém programu na děti čekalo malování na obličej, taneční vystoupení Krtečeka z Orla Řečkovice nebo mažoretek z DDM Brno, pobočky Frikulín. K vidění byla i ukázka zatýkání výtržníka jednotkou městské policie, prohlídka techniky městské policie a řečkovických hasičů už se už stala tradicí. Dětský den uzavřel podvečerní koncert skupiny FT Prim, která to s dětmi rozhodně umí, kotel fanynek si muzikanti udrželi i během dešťové přeháňky. Jsou to holt profíci.
Díky všem, kteří pomohli, spokojenost spousty soutěžících dětí je důkazem, že se akce opět povedla.

Oldřich Gardáš
člen zastupitelstva ( KDU-ČSL)