Na kus řeči s JUDr. Janou Otevřelovou
Vážení čtenáři a spoluobčané, po rozhovorech s jednotlivými zastupiteli naší městské části pokračujeme v rozhovorech se zástupci státní správy. Myslím, že zcela logicky začínáme povídáním s tajemnicí ÚMČ Brno-Řečkovice a Mokrá Hora paní JUDr. Janou Otevřelovou.
Již v úvodu zmiňuji termín státní správa. Mohu Vás požádat, paní doktorko, o vysvětlení rozdílu mezi samosprávou a státní správou a o stručný popis jejich společné úlohy při správě obce?
Po prvních komunálních volbách v listopadu 1990 začaly pracovat samosprávné orgány, kterými jsou zastupitelstvo, rada a starosta. Zákon o obcích jim dal pravomoci a zákonem o přechodu majetku ze státu na obce na ně přešel určitý majetek. V městě Brně jako statutárním městě, rozděleném na městské části, jsou pravomoci a správa majetku upraveny Statutem města Brna. Tyto orgány vykonávají samosprávnou činnost, starají se o bytové domy, některé svěřené komunikace, zeleň, zřizují základní a mateřské školy, starají se o budovy škol, jejich zázemí apod. Samospráva si již v roce 1991 zřídila úřad a postupně do něj zařadila celkem 32 pracovníků. Ti vykonávají nejen samosprávné činnosti, jako např. bytový odbor nebo odbor správy majetku, ale také přenesený výkon státní správy. To jsou činnosti, které na obce zákonem přenesl stát. V tomto případě úředníci musí splňovat požadavky na odborné vzdělání, vykonat odbornou zkoušku zvláštní způsobilosti a průběžně se vzdělávat. Úředníci nezávisle na samosprávě vykonávají např. stavební úřad, silniční úřad, matriku, projednávání přestupků, ochranu dětí a mládeže, nesvéprávných, řeší některé činnosti na úseku životního prostředí, zajišťují volby všech typů apod. Někteří pracovníci vykonávají jak činnosti samosprávné, tak státní správu.
Dalším častým dotazem občanů je problematika vydávání občanských a řidičských průkazů, případně cestovních pasů. Proč tyto doklady již nevydává městská část?
Žádosti o občanské průkazy v minulosti přijímaly i městské části a hotové, pokud si to občan přál, vydávaly také městské části. Na městských částech byly také např. živnostenské úřady pro živnosti volné, ale i problematika nezaměstnaných. Ta přešla na úřady práce, tedy na stát. Ovšem některé činnosti přešly na magistrát změnou statutu.
S předchozí otázkou souvisí i záležitost, která vždy zajímala i mě osobně. Nemyslíte, že by jednotlivé městské části měly získat více pravomocí od statutárního města Brna? Neprobíhaly by tak mnohé procesy v naší městské části pružněji, rychleji a také kvalitněji? Mám na mysli i lepší znalost místních poměrů při rozhodování jak zástupců samosprávy, tak státní správy.
Pokud mám říct svůj vlastní názor, domnívám se, že městské části, alespoň naší velikosti, by byly schopny zvládnout ještě některé další úkoly na úseku sociálním, např. vyhledávat osamělé občany a zapojit je podle jejich potřeb a zájmů do společenského dění, mohly by i převzít celé zřizovatelské funkce vůči školám na úseku samosprávy. Našly by se ale i další činnosti, které by mohly být blíž občanovi.
Na závěr si dovolím otázku, kterou některé rozhovory začínají. Máte již spoustu životních zkušeností. Co preferujete v osobním životě?
Snažím se řídit tím, že věci nejsou vždy takové, jak se na první pohled zdají. A na závěr bych dodala - ať hodí kamenem, kdo jest bez viny.
S Janou Otevřelovou si povídal René Černý